Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 14.11.2017 08:01:10 

TJ Spartak Trhové Sviny - oddíl kuželek

Sportovně technické předpisy

Pravidla kuželkářského sportu

Část první

Všeobecná ustanovení

Čl. 1

Pojem pravidel

(1) Pravidla kuželkářského sportu jsou souhrn ustanovení, jimiž Česká kuželkářská asociace (dále jen

„ČKA“) řídí sportovní činnost v kuželkářském sportu na území České republiky.

(2) Veškeré mistrovské soutěže (dále jen „soutěže“) kuželkářského sportu pořádané v ČR se mohou konat

výhradně podle těchto pravidel.

(3) Pravidla jsou závazná pro všechny členy ČKA.

(4) Změny a doplňky pravidel provádí Výkonný výbor ČKA (dále jen „VV ČKA“). Kuželkářské oddíly, okresní

a krajské svazy mohou předkládat připomínky k pravidlům Výkonnému výboru ČKA.

(5) Výklad pravidel provádí VV ČKA. Jeho stanovisko je konečné a závazné.

(6) VV ČKA vydává i další interní předpisy, jako např. soutěžní řád, řád rozhodčích, technické předpisy,

které jsou doplňkem těchto pravidel, a jsou závazné pro všechny členy ČKA v rozsahu v nich

stanoveném.

(7) V kuželkářském sportu mají muži i ženy stejná práva. Z důvodu zjednodušení se pro označení hráče

užívá mužský rod.

Čl. 2

Kalendářní rok a soutěžní ročník

(1) Kalendářní rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

(2) Soutěžní ročník začíná 1. července a končí 30. června následujícího kalendářního roku. Soutěžní ročník

se dělí na podzimní část (září až prosinec) a jarní část (leden až červen). Podzimní končí 31. prosince a

jarní začíná 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Čl. 3

Vypisovatel soutěže, pořadatel soutěže, řídící orgán soutěže, mateřský oddíl

(1) Vypisovatelem soutěže je orgán ČKA, který je oprávněn schvalovat druhy soutěží ve smyslu příslušných

ustanovení Statutu ČKA.

(2) Pořadatelem soutěže je zpravidla kuželkářský oddíl (družstvo) pověřený k této činnosti vypisovatelem

soutěže. Jejich vzájemný vztah je upraven rozpisem soutěže, případně smluvně.

(3) Soutěže, jejichž vypisovatelem je VV ČKA, řídí Sportovně technická komise ČKA (dále jen „STK ČKA“).

VV ČKA může pověřit řízením soutěže i jiný orgán ČKA.

(4) Ostatní soutěže, jejichž vypisovatelem není VV ČKA, řídí příslušná sportovně technická komise

ustavená vypisovatelem soutěže, případně osoba pověřená vypisovatelem soutěže.

(5) Mateřský oddíl je oddíl, za který je hráč registrován v ČKBF.

Čl. 4

Soutěže

(1) V kuželkářském sportu se v ČR vypisují zejména soutěže pro jednotlivce, dvojice, tandemy a družstva.

(2) Stupněm jednorázové soutěže se rozumí:

· mistrovství ČR;

· mistrovství kraje;

· mistrovství okresu;

· mistrovství oddílu.

(3) Stupněm dlouhodobé soutěže se rozumí:

· I. kuželkářská liga (I. KL);

· II. kuželkářská liga (II. KL);

· III. kuželkářská liga (III. KL);

· divize;

· krajský přebor dle třídy soutěže;

· meziokresní a okresní přebor.

Čl. 5

Tituly a ceny

(1) V soutěžích se udělují tituly:

· mistr kuželkářského oddílu;

· mistr okresu;

· mistr kraje;

· mistr České republiky.

(2) Vypisovatel soutěže může za umístění předat diplomy a medaile. Způsob udělování cen se uvede v

rozpisu soutěže.

(3) Při několikerém udělení titulu a medaile (při shodném umístění) se neudělí za následující umístění

medaile.

Čl. 6

Rozpis soutěže

(1) Rozpis soutěže schvaluje vypisovatel soutěže.

(2) Řídící orgán soutěže vydá nejpozději 30 dnů před zahájením soutěže rozpis soutěže. Rozpis má

platnost jen pro soutěž, pro kterou byl vydán.

(3) Rozpis soutěže obsahuje zpravidla:

· pro jakou soutěž byl rozpis vydán;

· kdo je vypisovatelem soutěže;

· kdo je řídící orgán soutěže;

· kdo je pořadatelem soutěže;

· datum a místo konání soutěže;

· hodina začátku soutěže;

· kdo je oprávněn v soutěži startovat (věková kategorie);

· počty postupujících i sestupujících;

· počty postupujících z nižších navazujících soutěží;

· soutěžní disciplinu, čas pro rozcvičení, způsob střídání drah;

· způsob hodnocení soutěže;

· termín a způsob podání přihlášek;

· výši startovného;

· udělené tituly, resp. ceny, za umístění, …

Čl. 7

Právo účasti v soutěži

(1) Obecně platí, že právo účasti v soutěži mají všichni, kteří splňují podmínky stanovené rozpisem

soutěže.

(2) Hráč musí při všech soutěžích prokázat svoje právo k účasti v soutěži.

(3) Soutěží vypsaných pro věkovou kategorii mužů či žen se mohou bez omezení zúčastnit i hráči věkové

kategorie senioři či seniorky, pokud rozpis soutěže nestanoví jinak.

(4) Hráč, který má uzavřenu smlouvu o startu v zahraničí a má splněny podmínky stanovené touto

smlouvou vůči ČKA, se může účastnit mistrovských soutěží dvojic, tandemů a jednotlivců za oddíl, za

který je v ČR registrován.

Čl. 8

Lékařská prohlídka

(1) Každý hráč je povinen si zabezpečit ve svém zájmu a na své náklady informaci o své zdravotní

způsobilosti ke hraní kuželek, zejména lékařskou prohlídkou. Hráč proto musí vlastnoručně podepsat

prohlášení následujícího znění:

„Prohlašuji na základě lékařského posouzení svého zdravotního stavu, že jsem způsobilý absolvovat

zátěž kuželkářských tréninků a utkání bez nebezpečí poškození svého zdraví.“

Za nezletilé hráče podepisuje prohlášení jejich zákonný zástupce.

(2) Prohlášení musí být opatřeno datem a nesmí být starší než dva roky. U hráčů žákovské a dorostenecké

kategorie nesmí být starší než jeden rok.

(3) Za evidenci prohlášení o zdravotním stavu hráčů je odpovědný mateřský oddíl; v případě hostování

hráče, oddíl, za který má hráč hostování povoleno. Oddíl je povinen na vyžádání řídícího orgánu

soutěže předložit neprodleně prohlášení o zdravotním stavu hráčů.

(4) Kontrolu existence platných prohlášení provádějí řídící orgány soutěží, které v případě nedostatků na

straně oddílů (prohlášení s prošlou lhůtou, chybějící prohlášení hráčů) jsou oprávněny postihnout oddíl

disciplinárně.

(5) Pro prohlášení či lékařskou prohlídku lze použít doporučený tiskopis 1).

1) vzor tiskopisu pro lékařské prohlídky hráčů je uveden v příloze č. 1 těchto pravidel.

Čl. 9

Věkové skupiny (kategorie)

(1) Určujícím měřítkem pro zařazení hráče do příslušné věkové skupiny (viz tabulka) je věk, kterého

dosáhne v příslušném soutěžním ročníku.

věková skupina

Mužská ženská

Stáří

žáci ml.

žáci st.

dorostenci

junioři

muži

senioři

žákyně ml.

žákyně st.

dorostenky

juniorky

ženy

seniorky

10 až 12 roků

13 až 14 roků

15 až 18 roků

19 až 23 roků

24 až 49 roků

50 a více roků

(2) Rozpis soutěže stanoví, které věkové kategorie hráčů se mohou soutěže účastnit.

(3) Mladší žáci hrají své soutěže koulí o průměru 15 cm (dále jen „žákovská koule“). Hráči ostatních

věkových skupin hrají své soutěže koulí o průměru 16 cm.

Čl. 10

Kuželna

(1) Hrací nářadí, materiál, ostatní vybavení kuželny a podmínky pro pořádání soutěže na kuželně stanoví

Technické předpisy kuželkářského sportu.

(2) Kuželna musí být připravena pro utkání nejpozději 30 minut před stanoveným začátkem utkání či

soutěže.

Čl. 11

Náležitosti hráčů, vedoucích družstev a trenérů

(1) Hráč se musí prokázat předložením platného registračního průkazu.

(2) Ke všem soutěžím nastupují hráči každého oddílu či družstva jednotně oblečeni a ve sportovní obuvi.

Oblečení hráčů tvoří dres, trenýrky či tepláky. U hráček je povolena krátká sukně. Na úboru hráče je

povoleno označení oddílu, identifikace hráčů, sponzorů či jiné organizace.

(3) Vedoucí družstva musí mít platný registrační průkaz a před zahájením příslušného soutěžního ročníku

musí dovršit 18 let věku.

(4) Trenér musí mít platný registrační a trenérský průkaz. Zástupce trenéra musí mít platný registrační

průkaz.

(5) V případě soutěží řízených STK ČKA musí mít trenér nebo jeho zástupce teplákovou soupravu nebo

úbor totožný s úborem hráčů a sportovní obuv.

Čl. 12

Náležitosti družstev – soupisky

(1) Družstva zařazená do mistrovských soutěží startují na soupisku. Nejsou však povinna předkládat

soupisku ke kontrole delegovanému rozhodčímu.

(2) Soupisku družstva vyplní oddíl a uvede na ní:

a) úplný název družstva;

b) pro kterou soutěž a kterou část soutěžního ročníku soupiska platí;

c) jméno a příjmení vedoucího družstva a číslo jeho registračního průkazu;

d) jméno a příjmení trenéra družstva a číslo jeho registračního průkazu (uvádí se pouze v případě,

když družstvo má svého trenéra);

e) nejméně tolik hráčů, splňujících sportovně technické předpisy dané soutěže, kolik jich tvoří úplné

družstvo, jejich jména, příjmení, čísla registračních průkazů, datum narození a datum platnosti

registračního průkazu.

(3) Vyplněnou soupisku zašle oddíl řídícímu orgánu soutěže dle pokynů v rozpisu soutěže.

(4) Platnost soupisky trvá ode dne jejího potvrzení až do skončení příslušné části soutěže.

(5) Hráč může být uveden jen na jedné soupisce družstva, pokud se nejedná o střídavý start dorostence dle

čl. 13.

(6) Řídící orgán soutěže potvrzuje soupisku samostatně pro podzimní a jarní část soutěže. Pokud oddíl

nezašle pro jarní část novou soupisku družstva, má se za to, že soupiska pro jarní část je shodná se

soupiskou, kterou oddíl zaslal pro podzimní část.

(7) Změny na soupiskách smějí provádět pouze řídící orgány, které je potvrzovaly.

(8) Řídící orgán soutěže může v rozpisu stanovit závazný počet osob, které jsou povinny v dané části

soutěže odehrát řádně alespoň jeden start. Tento počet musí být nejméně polovina, zároveň však nižší

než je předepsaný počet členů družstva. Nesplnění této podmínky může být důvodem k zahájení

disciplinárního řízení vůči oddílu, který ji nesplnil.

(9) Hráč, který není uveden na žádné soupisce družstva v dané věkové kategorii a uskuteční v příslušné

části soutěžního ročníku svůj první start za nějaké družstvo v rámci oddílu, může být dodatečně dopsán

na soupisku tohoto družstva. Žádost podává vedoucí družstva, rozhodčí ji uvede v zápisu o utkání a

řídící orgán soutěže jí vyhoví. Takový start se nepovažuje za start náhradníka. Pokud však hráč tuto

možnost při svém prvním startu nevyužije, jedná se naopak o řádný start náhradníka, při kterém hráč

ztrácí pro danou část soutěžního ročníku možnost dodatečného dopsání na soupisku družstva.

(10) Oddíl může požádat řídící orgán soutěže v průběhu soutěžního ročníku o přeřazení hráče v rámci oddílu

ze soupisky družstva hrajícího vyšší soutěž na soupisku družstva hrajícího nižší soutěž. Žádost je

možné podat nejpozději 5 kol před koncem příslušné části nižší soutěže jejímu řídícímu orgánu. Ten o

této skutečnosti informuje řídící orgán vyšší soutěže. V průběhu každé části soutěžního ročníku může

být za celý oddíl tato žádost podána nejvýše pro dva hráče. Řídící orgán nižší soutěže takové žádosti

vyhoví. Po takovém přeřazení nesmí dotčený hráč v příslušné části soutěžního ročníku hrát jako

náhradník za jiné družstvo.

Čl. 13

Střídavý start dorostence v mateřském oddílu

(1) Dorostenec, resp. dorostenka, může startovat zároveň v kategorii dorostu a v soutěži družstev

dospělých za předpokladu dodržení ustanovení o maximálním počtu hodů. Takový hráč může být

uveden na jedné soupisce družstva dorostu a jedné soupisce družstva dospělých.

(2) Střídavý start se dále řídí ustanoveními čl. 16 – Start náhradníka v oddílech.

Čl. 14

Start žáků v soutěži družstev

(1) Pokud to rozpis příslušné soutěže umožní, může žák, resp. žákyně, startovat v soutěži družstev dorostu

od soutěžního ročníku, ve kterém dovrší věku 13 let (kategorie starší žactvo).

(2) Žák, resp. žákyně nesmí startovat v soutěži družstev dospělých.

Čl. 15

Hostování

(1) Za hostování se považuje časově omezené povolení hrát v soutěži družstev za jiný než mateřský oddíl.

Hráč po dobu hostování nesmí startovat v soutěži družstev za mateřský oddíl.

(2) Povolení hostování vydá STK ČKA při splnění náležitostí k hostování.

(3) Na základě dohody mezi oddíly lze hráče s jeho souhlasem uvolnit na hostování v jiném oddílu, a to na

dobu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

(4) Hostování je ukončeno nejpozději vždy k 30.6. kalendářního roku.

(5) Hostování je možné se souhlasem mateřského oddílu, oddílu, v němž hráč hostuje, a samotného hráče,

prodloužit na základě podání žádosti o prodloužení hostování. Hostování lze ukončit dohodou oddílů a

hráče před uplynutím sjednané doby, ne však dříve než za 2 měsíce ode dne vydání rozhodnutí o

povolení hostování. Úhrada za předčasně ukončené hostování se stanoví ve výši 500,- Kč, kterou hradí

navrhovatel ukončení.

(6) Hráč je oprávněn podat v průběhu soutěžního ročníku nejvýše jednu žádost o povolení hostování.

(7) Hráč, který žádá o hostování, je povinen řádně vyplnit tiskopis "Ohlášení hostování” 2). V kolonce

"podpis funkcionáře” mateřského a nového oddílu se uvedou křestní jména, příjmení a podpisy

podpisujících funkcionářů. Hráč vyplněný tiskopis vlastnoručně podepíše s uvedením data podpisu.

(8) Hráč požádá mateřský oddíl o vyjádření k jeho žádosti, osobně nebo doporučenou poštou.

(9) Pokud se mateřský oddíl k žádosti nevyjádří ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení žádosti (nepředá ji zpět

hráči), má se za to, že s žádostí vyjádřil svůj bezpodmínečný souhlas.

(10) Pokud hráč žádost od mateřského oddílu neobdrží ve stanovené lhůtě, vyplní novou a zašle ji

doporučeně s potřebnými doklady řídícímu orgánu soutěže spolu s dokladem prokazujícím, že

předchozí žádost byla mateřskému oddílu předána či zaslána a ten na ni nereagoval.

(11) K vyplněnému tiskopisu 2) přiloží hráč následující doklady:

a) doklad o zaplacení poplatku ve výši:

· hráč do 18 let věku 100,- Kč;

· hráč od 18 let věku 200,- Kč;

b) hráč mladší 15 let souhlasné stanovisko svého zákonného zástupce, resp. zákonných zástupců;

c) potvrzení školy nebo učiliště, že je jejich žákem, žádá-li o povolení hostování v klubu, který má sídlo

v místě školy nebo učiliště; pouze v případě nesouhlasu mateřského oddílu. V tomto případě STK

ČKA hostování povolí i bez souhlasu mateřského oddílu.

(12) Vyplněný tiskopis včetně dalších náležitostí zašle hráč předsedovi STK ČKA.

(13) Podanou žádost o hostování nemůže hráč vzít zpět.

2) vzor tiskopisu je v příloze č. 2 těchto pravidel.

Čl. 16

Start náhradníka v oddílu

(1) Náhradník je hráč, který není uveden na soupisce družstva a v utkání provede alespoň jeden hod po

zahájení startu v příslušné soutěži.

(2) Hráč, zapsaný na soupisce družstva zařazeného v některé třídě soutěže, nemůže startovat jako

náhradník za družstvo téhož oddílu zařazené v nižší nebo stejné třídě soutěže.

(3) Hráč může v průběhu jednoho utkání nastoupit jako náhradník jen za jedno ze zúčastněných družstev.

(4) Náhradník po absolvování třetího startu v podzimní nebo jarní části soutěžního ročníku se stává členem

družstva, za které jako náhradník třetí start uskutečnil a nemůže již do konce této části soutěže startovat

jako náhradník za jiné družstvo.

(5) U dorostence, využívajícího možnost střídavého startu za mateřský oddíl, se jeho starty náhradníka za

družstva dospělých a družstva dorostu posuzují odděleně.

Čl. 17

Maximální počet hodů

(1) Senioři, muži a junioři mohou v jednom dnu absolvovat maximálně 400 hodů, odehraných minimálně ve

dvou startech.

(2) Seniorky, ženy, juniorky, dorostenci a dorostenky mohou v jednom dnu absolvovat maximálně 240

hodů, odehraných minimálně ve dvou startech.

(3) Starší žáci a žákyně mohou v jednom dnu absolvovat maximálně 120 hodů.

(4) Mladší žáci a žákyně mohou v jednom dnu absolvovat maximálně 100 hodů.

(5) Hody v rámci rozcvičení se nezapočítávají do maximálního počtu hodů.

Část druhá

Základní pravidla hry

Čl. 18

Disciplíny

(1) V kuželkářském sportu se používají tyto discipliny:

a) plné – hráč hází každým hodem do plného stavu devíti kuželek;

b) dorážková – hráč po prvním hodu do plných doráží dalšími hody kuželky, které zůstaly stát; po

jejich doražení se celý způsob opakuje;

c) sdružená – hráč hází polovinu hodů do plných a polovinu v dorážkové (dále jen „hs“).

(2) Ve všech disciplínách představuje každá regulérně poražená kuželka jeden bod. Výkon hráče je dán

součtem všech dosažených bodů.

(3) Dílčí disciplínou se rozumí disciplína hraná na jedné dráze v případě, že celá disciplína se hraje alespoň

přes dvě dráhy.

Čl. 19

Sdružené discipliny

(1) Sdružená disciplína 200 hs se hraje přes čtyři dráhy. Hráč nejprve hází 25 hodů do plných a pak 25

hodů dorážkové na každé dráze. Sdruženou disciplínu 200 hs je možné hrát na šestidráhové kuželně na

všech šesti drahách nebo pouze na čtyřech drahách, zpravidla na drahách č. 1–4 nebo č. 3–6.

Střídání drah na čtyřdráze: 1–2–4–3, 2–1–3–4, 3–4–2–1, 4–3–1–2.

Střídání drah na šestidráze: 1–2–4–3, 2–1–3–4, 3–4–6–5, 4–3–5–6, 5–6–2–1, 6–5–1–2.

(2) Sdružená disciplína 120 hs se hraje přes čtyři dráhy. Hráč nejprve hází 15 hodů do plných a pak 15

hodů dorážkové na každé dráze. Sdruženou disciplínu 120 hs je možné hrát na šestidráhové kuželně na

všech šesti drahách nebo pouze na čtyřech drahách, zpravidla na drahách č. 1–4 nebo č. 3–6.

Střídání drah se řídí ustanovením odst. 1.

(3) Sdružená disciplína 100 hs se hraje přes dvě dráhy. Hráč nejprve hází 25 hodů do plných a pak 25 hodů

dorážkové na každé dráze. V případě použití vícedráhové kuželny se pro tuto sdruženou disciplínu používají

zpravidla dráhy č. 1–2, 3–4, 5–6 atd.

Střídání drah se provádí takto: 1–2, 2–1.

(4) Sdružená disciplina 60 hs se hraje přes dvě dráhy. Hráč nejprve hází 15 hodů do plných a pak 15 hodů

dorážkové na každé dráze. V případě použití vícedráhové kuželny se pro tuto sdruženou disciplínu používají

zpravidla dráhy č. 1–2, 3–4, 5–6 atd.

Střídání drah se provádí takto: 1–2, 2–1.

(5) Sdružená disciplína 40 hs se hraje se na jedné dráze. Hráč nejprve hází 20 hodů do plných a pak 20

hodů dorážkové.

(6) Sdružená disciplína 30 hs se hraje na jedné dráze. Hráč nejprve hází 15 hodů do plných a pak 15 hodů

dorážkové.

(7) Sdružená disciplína 20 hs se hraje na jedné dráze. Hráč nejprve hází 10 hodů do plných a pak 10 hodů

dorážkové.

(8) Jednotlivé sdružené disciplíny lze vzájemně vhodně kombinovat.

(9) Sdružené disciplíny hrané přes čtyři dráhy lze odehrát na dvou drahách.

Střídání drah se provádí takto: 1-2-1-2, 2-1-2-1, tedy po každé dílčí disciplíně.

(10) Je-li pro hodnocení hráče rozhodující celkový výkon v příslušné sdružené disciplině hrané minimálně

přes dvě dráhy, zapíše se hráči před poslední dílčí disciplínou na totalizátor celkový počet poražených

kuželek v odehraných hodech. Toto se neuplatní, je-li k dispozici zařízení (totalizátor), znázorňující

současně celkový výkon a výkon v dílčí disciplíně, nebo není-li celkový výkon hráče rozhodující pro jeho

hodnocení.

Čl. 20

Blokový a řetězový start

(1) Při blokovém startu nastupují hráči ke startu na všech drahách současně.

(2) Při řetězovém startu nastupuje hráč ke svému startu vždy na první dráhu zleva a přechází na další

dráhy směrem doprava.

Čl. 21

Hrací doba

(1) Při všech soutěžích je hrací doba pro daný počet hodů stanovena níže uvedenou tabulkou.

Počet hodů 50 40 30 20

Hrací doba 20 minut 16 minut 12 minut 8 minut

(2) Časový limit lze uplatnit jen tehdy, je-li k dispozici ovladatelná časomíra a hráč je o čerpání časového

limitu přiměřeným způsobem informován.

(3) Překročí-li hráč vlastní vinou časový limit, počítají se mu jen ty hody, které absolvoval, a ten výkon,

kterého dosáhl v časovém limitu.

Čl. 22

Začátek, konec a přerušení startu

(1) Za začátek startu se považuje pokyn rozhodčího k ukončení rozcvičení a k zahájení hry v příslušné

disciplíně. Rozhodčí zahájí hru např. slovy: „Zahajte start“.

(2) Za konec startu se považuje pokyn rozhodčího k odchodu hráčů z hracího prostoru po ukončení celé

disciplíny a vyhlášení výsledků.

(3) Současně s pokynem rozhodčího k zahájení hry před každou dílčí disciplínou se spouští časomíra a

začíná časový limit.

(4) Rozhodčí může během startu hru přerušit (např. za účelem výměny drah). Během přerušení hry se

zastavuje časomíra. Pokud rozhodčí hru přeruší, mohou v ní hráči pokračovat teprve na jeho pokyn

např. slovy „Pokračujte ve hře“. Současně s pokynem rozhodčího k pokračování ve hře se opět spouští

časomíra.

Čl. 23

Regulérně poražené kuželky

(1) Kuželky mohou být řádně poraženy:

a) přímo koulí;

b) nárazem jedné kuželky do druhé;

c) závěsnou šňůrou jiné kuželky.

(2) U ASK je pro regulérně poražené kuželky rozhodující světelný ukazatel poražených kuželek. Zřejmé

závady v zařízení ukazatele se musí neprodleně prověřit rozhodčím. V případě zjištění závady jsou za

regulérně poražené kuželky považovány jen ty, které jsou skutečně poražené.

Čl. 24

Neregulérně poražené kuželky

Neregulérně poražené kuželky jsou:

a) kuželky poražené koulí odraženou od bočního mantinelu;

b) kuželky poražené koulí odraženou od zadní odrazové stěny;

c) kuželky poražené v době, kdy ASK nebyl připraven ke hře (nebyl připraven registrovat poražené

kuželky);

d) u bezšňůrových ASK kuželky poražené částmi ASK.

Čl. 25

Zapisování poražených kuželek

(1) Zařízení pro automatické zapisování výsledků musí splňovat požadavky Technických předpisů WNBA.

(2) Při ručním zapisování poražených kuželek:

a) se do zápisu hodů uvede počet regulérně poražených kuželek;

b) není-li hodem regulérně poražena žádná kuželka, hod se započítává a do záznamu hodu se zapíše

pomlčka „–“.

Čl. 26

Přestupky

(1) Za přestupek se označí jednání či chování hráče v časovém období od začátku do konce startu,

uvedené v odst. 3 tohoto článku.

(2) Za přestupek v době rozcvičení se považuje jednání či chování hráče uvedené v odst. 3 písm. e) a g).

(3) Za přestupek se považuje.

a) Položí-li hráč při provádění hodu kouli mimo náhozovou desku.

b) Překročí-li hráč bílou čáru, ohraničující hrací prostor, s výjimkou případu, kdy si hráč bere kouli ze

zásobníku.

c) Dotkne-li se hráč za účelem usnadnění si provedení hodu rukou či kolenem podlahy, náhozové

desky, povrchu dráhy či stěny kuželny. Výjimkou je pád hráče.

d) Opře-li se hráč o zásobník koulí či stěnu kuželny.

e) Úmyslná nebo vědomá hra do nepřipraveného automatického stavěče kuželek.

f) Čeká-li hráč na určitou kouli.

g) Nesportovní chování.

Za nesportovní chování se považuje zejména:

· když hráč na pokyn rozhodčího nezahájí hru nebo v ní nepokračuje;

· když hráč nerespektuje rozhodnutí rozhodčího;

· když hráč ruší soupeře při provádění hodu nebo mu překáží;

· když se hráč hlasitě baví, zpívá či vydává jiné hlasité zvuky;

· když hráč diskutuje s diváky;

· když hráč urazí rozhodčího, sportovního funkcionáře nebo publikum.

· jiné jednání hráče, které je v rozporu s běžnými normami společenského chování.

(4) Dopustí-li se hráč při provádění hodu více přestupků dle předchozího odstavce, klasifikuje se to jako

jeden přestupek.

(5) Dopustí-li se hráč při provádění hodu více přestupků a jeden z nich bude označen rozhodčím jako

nesportovní chování, klasifikuje se to jako nesportovní chování.

(6) Při prvním přestupku hráče v jednom startu dle odst. 3 udělí rozhodčí hráči žlutou kartu a v záznamech

hodů docílený výkon červeně zakroužkuje nebo označí jiným vhodným způsobem. Hod i docílený výkon

se počítá.

(7) Při druhém a každém dalším přestupku hráče v jednom startu dle ustanovení odst. 3 udělí rozhodčí

hráči současně žlutou a červenou kartu a dále postupuje dle ustanovení čl. 31 – Nulový hod.

(8) Střídající hráč nepřejímá zaznamenané přestupky střídaného hráče.

(9) V soutěži tandemů se oba hráči, kteří tvoří tandem, považují pro účely režimu udílení karet za jednu

jedinou osobu.

(10) Byla-li hráči udělena karta za nesportovní chování, uvede tuto skutečnost rozhodčí do zápisu o utkání.

(11) Při každém přestupku hráče je rozhodčí povinen kromě udělení příslušné karty, hráče slovně

informovat, za co mu byla karta udělena. Výjimkou je překročení přední startovní čáry hracího prostoru,

které zaznamená automatický stavěč kuželek a signalizuje překročení přední startovní čáry rozsvícením

žlutého nebo červeného světla.

(12) Rozsvícení příslušného světla je považováno za napomenutí hráče, aniž by mu rozhodčí ukázal

odpovídající kartu. Rozhodčí je však oprávněn toto napomenutí v odůvodněném případě zrušit.

Čl. 27

Vyloučení hráče ze startu

(1) Rozhodčí má právo vyloučit hráče ze startu za:

a) Opakované nesportovní chování, za které již byla hráči udělena karta.

b) Hrubé nesportovní chování.

(2) Při vyloučení hráče udělí rozhodčí hráči červenou kartu, vykáže hráče z hracího prostoru a dále

postupuje dle ustanovení čl. 31 – Nulový hod. Vyloučení hráče ze startu uvede do zápisu o utkání spolu

se zdůvodněním jeho vyloučení. Vyloučený hráč může být střídán, pokud střídání bude v souladu s

Pravidly a Soutěžním řádem.

Čl. 28

Potrestání hráče za nesportovní chování a vyloučení ze startu

(1) Potrestání hráče se používá v dlouhodobých mistrovských soutěžích družstev.

(2) Za každé dva přestupky podle čl. 26 odst. 3 písm. g) – nesportovní chování – v příslušném soutěžním

ročníku je hráči automaticky zastavena sportovní činnost na jedno následující mistrovské utkání v té

soutěži, ve které se těchto dvou přestupků dopustil.

(3) Je-li hráč vyloučen ze startu podle čl. 27, je mu automaticky zastavena sportovní činnost na dvě

následující mistrovská utkání v té soutěži, ve které k jeho vyloučení došlo.

(4) Hráč, který v příslušném utkání startuje jako náhradník, může být trestán dle příslušných ustanovení

Disciplinárního řádu.

(5) Uskuteční-li hráč start v době, kdy má zastavenu sportovní činnost, považuje se takový start za

neoprávněný. Řídící orgán soutěže vyhlásí kontumační výsledek v neprospěch družstva, za které takový

hráč startoval.

Čl. 29

Provedení hodu

(1) Za období provádění hodu se považuje období od zahájení rozběhu do zaujetí klidového postoje po

odhození koule.

(2) Pokud hráči při provádění hodu vypadne koule a tato opustí hrací prostor, považuje se to za

uskutečněný hod.

Čl. 30

Opakování hodu

(1) Ovlivní-li výsledek hodu okolnosti na nichž nemá hráč účast, hod ani výkon při něm dosažený se

nepočítá a takový hod se opakuje.

(2) Důvody k opakování hodu.

a) Vypadne-li vracející se koule ze zásobníku (sběhu) na dráhu při provádění hodu hráčem.

b) Jestliže cizí těleso, které je na dráze nebo se na dráhu dostane, změní směr hozené koule.

c) Zasáhne-li koule některou kuželku v době, kdy ASK není připraven registrovat poražené kuželky;

pouze v případě, kdy rozhodčí neposoudí počínání hráče jako přestupek dle ustanovení čl. 26 odst.

3 písm. e) a není to hráčův druhý a další přestupek, za který mu rozhodčí a v souladu

s ustanovením čl. 26 odst. 7 udělí současně žlutou a červenou kartu (viz. Čl. 31 Nulový hod).

d) Vběhne-li některá osoba při provádění hodu do dráhy a hráč ve snaze zadržet kouli ji nemůže

správně usměrnit.

e) Zhasne-li při provádění hodu světlo.

f) Nastane-li porucha ASK.

g) Projde-li žákovská koule mezi dvěma kuželkami, které jsou od sebe vzdáleny 35 cm (např. kuželka

č. 1 a 2), jsou v sestavě nejblíže směrem k hráči a žádnou z nich neporazí.

h) V případě jiné závažné okolnosti posouzené rozhodčím jako důvod k opakování hodu.

Čl. 31

Nulový hod

(1) Za nulový hod se považuje každý uskutečněný hod, za který hráč obdržel současně žlutou a červenou

kartu nebo červenou kartu.

(2) Nulový hod ve smyslu odst. 1 bude počítán a zapsán takto:

a) v disciplíně plné: regulérně poražené kuželky se zapíší a přeškrtnou červeně znaménkem „X“ nebo

označí jiným vhodným způsobem. Docílený výkon se nepočítá, hod se počítá.

b) v disciplíně dorážka: regulérně poražené kuželky se zapíší a přeškrtnou červeně znaménkem „X“

nebo označí jiným vhodným způsobem. Docílený výkon se nepočítá, hod se počítá. Regulérně

poražené kuželky se nestaví, hráč pokračuje do sestavy, která po nulovém hodu zůstala.

(3) Pokud byl již hráč napomínán udělením žluté karty a dopustí se mimo období provedení hodu dalšího

přestupku (žlutá a červená karta), resp. obdržel červenou kartu, považuje se následující hod za nulový.

(4) Do nejblíže volného záznamu hodu se červeně zapíše znaménko „X“ nebo se označí jiným vhodným

způsobem. Hod se počítá a totalizátor se o tento hod ihned koriguje. Nemá-li hráč v příslušné celé

disciplíně již další hod k dispozici, provede se zápis nulového hodu v záznamu posledního hodu celé

disciplíny. To znamená, že výkon docílený posledním hodem se červeně přeškrtne znaménkem „X“

nebo se označí jiným vhodným způsobem – výkon je nulový, hod se počítá.

(5) Údaje, zobrazené na totalizátoru automatického stavěče kuželek, je třeba upravit odpovídajícím

způsobem.

Čl. 32

Chybný hod

Za chybný hod se považuje hod, kterým nebyla dle článku 23 regulérně poražena kuželka.

Čl. 33

Vstup do prostoru ASK, hracího prostoru a jeho opuště

(1) Hráč smí vstoupit do hracího prostoru a opustit jej jen se souhlasem rozhodčího.

(2) Ostatní osoby (trenér, vedoucí, pracovník technického dozoru a pod.) smí vstoupit do hracího prostoru

jen se souhlasem rozhodčího.

(3) Osoby zabezpečující technický dozor ASK smí vstoupit do prostoru ASK jen se souhlasem rozhodčího.

(4) Rozhodčí smí vstoupit do prostoru ASK a hracího prostoru dle svého uvážení; přitom bere ohled na

hrající hráče.

Část třetí

Povinnosti a práva účastníků soutěží

Čl. 34

Obecné povinnosti oddílu

(1) Družstvo přihlášené do soutěže musí splňovat podmínky Pravidel, Soutěžního řádu, rozpisu příslušné

soutěže a jiné podmínky předem stanovené řídícím orgánem soutěže.

(2) Každý oddíl je dále povinen:

a) Mít vlastní kuželnu nebo smluvně zajištěnu kuželnu s předepsaným počtem drah.

b) Podat ve stanovené lhůtě přihlášku do soutěže.

c) Řídit se všemi ustanoveními Pravidel, Soutěžního řádu, rozpisu soutěže, jakož i pokyny řídícího

orgánu soutěže.

d) Usilovat o hladký a regulérní průběh soutěže.

Čl. 35

Povinnosti domácího družstva – pořadatele

(1) V dlouhodobých soutěžích družstev je pořadatelem utkání družstvo, které je v rozlosování uvedeno na

prvním místě.

(2) Povinností domácího družstva je:

a) Učinit všechna opatření pro zajištění regulérního a hladkého průběhu utkání a zajistit pořádek na

kuželně.

b) Zajistit bezporuchový chod automatických stavěčů, připravit hrací materiál odpovídající předpisům a

zajistit technický dozor k manipulaci s ASK dle pokynů rozhodčího.

c) Dostavit se k utkání včas, nejpozději 20 minut před stanoveným začátkem utkání.

d) V případě změny termínu utkání či jeho začátku oproti rozlosování, oznámit tuto skutečnost

delegovanému rozhodčímu nejpozději tři dny před původním termínem utkání, s výjimkou

ustanovení písmena e).

e) V případě změny termínu při předehrání utkání oznámit nový termín nejpozději tři dny před jeho

konáním vedoucímu soutěže a nejpozději pět dnů před jeho konáním delegovanému rozhodčímu.

f) Zajistit rozhodčímu a soupeři noclehy, jestliže o to bude písemně zažádáno nejpozději třicet dnů

před termínem utkání.

g) Řádně vyplnit zápis o utkání podle předtisku.

h) Odeslat zápis o utkání podle podmínek uvedených v rozpisu soutěže.

i) Hlásit výsledek utkání či turnaje podle rozpisu soutěže.

j) Zajistit pro soupeře a rozhodčího šatnu.

k) Zabránit používání blesku při fotografování během hry.

l) Zajistit, aby v průběhu utkání hráči nebyli vystaveni účinkům kouření.

Čl. 36

Povinnosti hostujícího družstva

(1) V dlouhodobých soutěžích družstev je hostující oddíl uveden v rozlosování na druhém místě.

(2) Povinností hostujícího družstva je:

a) V případě potřeby požádat nejpozději 30 dnů před termínem utkání pořádající oddíl o zajištění

noclehů.

b) Dostavit se k utkání včas, nejpozději 20 minut před stanoveným začátkem utkání.

Čl. 37

Povinnosti a práva vedoucích družstev, trenérů a hráčů

(1) Vedoucí družstva je povinen:

a) Ovládat a dodržovat ustanovení Pravidel, Soutěžního řádu a rozpisu soutěže.

b) Dbát spolu s trenérem na sportovní a ukázněné vystupování hráčů družstva.

c) Předložit rozhodčímu úplnou sestavu družstva včetně trenéra a jeho zástupců, registrační průkazy

všech hráčů uvedených na sestavě.

d) Zajistit zapisování výkonů soupeřova družstva. Upozornit zapisovatele, že při sporných hodech je

směrodatné stanovisko rozhodčího.

e) Na požádání se prokázat platným registračním průkazem.

(2) Vedoucí družstva je oprávněn:

a) Jednat za družstvo ve všech otázkách organizačních a sportovně technických.

b) Upozornit rozhodčího na závady na drahách, které mohou zapříčinit neregulérnost utkání, poškodit

zdraví a bezpečnost hráčů, jakož i na jiné závady, které jsou v rozporu s Pravidly, Soutěžním řádem

či rozpisem soutěže.

c) Podávat námitky.

d) Vyžádat si od rozhodčího ke shlédnutí sestavu a registrační průkazy soupeře.

(3) Trenér družstva a jeho zástupce

a) Je povinen dbát spolu s vedoucím družstva na kázeň a pořádek v družstvu.

b) Je povinen převzít a vykonávat v případě nepřítomnosti vedoucího družstva jeho funkci.

c) Je povinen předkládat oddílovému kolektivu k disciplinárnímu projednání provinění, kterých se

dopustili členové družstva nebo družstvo jako celek.

d) Je povinen ovládat a dodržovat ustanovení Pravidel, Soutěžního řádu a rozpisu soutěže.

e) Je povinen zdržovat se při vedení hráče za zadní startovní čárou hracího prostoru a nerušit ostatní

hráče, zdržet se nesportovního vystupování.

f) Je oprávněn po dobu soutěže hráče vést a u rozhodčího podávat námitky. Během hry může hráče

vést v každém okamžiku nejvýše jedna osoba.

g) Na požádání se prokázat platným registračním průkazem a trenérským průkazem nebo v případě

zástupce registračním průkazem

(4) Hráč je povinen:

a) Ovládat a dodržovat ustanovení Pravidel i základní ustanovení Soutěžního řádu a rozpisu soutěže.

b) Udržovat platnost svého registračního průkazu a předložit jej sám nebo prostřednictvím vedoucího

družstva před startem rozhodčímu.

c) Chovat se ukázněně a podřídit se bez výhrad všem nařízením, pokynům vedoucího družstva,

trenéra a rozhodčího.

d) Mít v držení v průběhu hry vždy jen jednu kouli.

e) Používat ke hře koule zajištěné pořadatelem, které jsou na kuželně k dispozici.

f) Dbát na čistotu a nezávadnost svého sportovního úboru.

(5) Hráč je oprávněn:

a) Používat prostředků na ruce pro lepší přilnavost koule, mimo preparátů ve sprejích.

b) Označit si výchozí postavení vlevo nebo vpravo od náhozové desky, např. lepicí páskou. Tyto

značky musí být odstranitelné bez jakéhokoliv poškození zařízení.

c) Používat k vlastnímu občerstvení během hry nealkoholické nápoje v uzavřených, nerozbitných

nádobách.

Část čtvrtá

Doping

Čl. 38

(1) Doping je jakékoliv podání nepovolené látky (viz platný dopingový seznam IOC) tělu zdravého jedince za

účelem zvýšení výkonnosti při sportovním výkonu. Doping je možno posuzovat z hlediska morálního,

psychologického, zdravotního, toxikologického nebo právního.

(2) Hráč je usvědčen z dopování, je-li použitá látka jednoznačně určena. Dopovaný hráč nesmí nastoupit k

soutěži. Odmítnutí hráče podrobit se dopingové zkoušce se posuzuje, jako by výsledek testu byl

pozitivní.

(3) Výkon hráče se anuluje a bude mu zastavena sportovní činnost na pět let.

Část pátá

Závěrečná ustanovení

Čl. 39

(1) Ruší se platnost Pravidel kuželkářského sportu z 1. července 2003 a všech jejich doplňků a změn.

(2) Tato Pravidla nabývají účinnost od 1. července 2007.

 

Soutěžní řád kuželkářského sportu

Část první

Úvodní a všeobecná ustanovení

Čl. 1

Preambule

(1) Soutěžní řád kuželkářského sportu (dále jen „SŘ“) je souhrn sportovně technických předpisů pro

vypisování, pořádání a řízení mistrovských soutěží (dále jen „soutěží“) v kuželkářském sportu v České

republice. Soutěžní řád doplňuje Pravidla kuželkářského sportu.

(2) Řídící orgán soutěže může ustanovení SŘ změnit. Tuto změnu však musí uvést v rozpisu příslušné

soutěže.

Čl. 2

Působnost soutěžního řádu

(1) SŘ vydává Výkonný výbor ČKA a řídí se jím veškeré domácí soutěže.

(2) Výklad SŘ provádí Výkonný výbor ČKA.

Čl. 3

Plánování soutěží

(1) Jednorázové soutěže pro jednotlivce se plánují na období od ledna do června a to tak, že vyšší soutěže

navazují časově na nižší soutěže. Hráč postupuje z mistrovství oddílu do vyšších soutěží.

(2) Soutěže družstev ve všech třídách jsou zpravidla dlouhodobé dvoukolové nebo turnajové a plánují se na

období od září do prosince (podzimní část) a od ledna do června (jarní část). Součástí jarní části je i

případná kvalifikace.

(3) VV ČKA zpracovává termínový sportovní kalendář na soutěžní ročník.

(4) Nemistrovské soutěže se plánují tak, aby nenarušovaly mistrovské soutěže.

Čl. 4

Vyhodnocení soutěží

(1) Oddíly, jejichž družstva jsou zařazena do dlouhodobých soutěží, jsou povinny po dokončení příslušného

soutěžního ročníku vyhodnotit úroveň organizace soutěže a zaslat zprávu řídícímu orgánu nejpozději do

čtrnácti dnů po skončení soutěže, neurčí-li tento jinak.

(2) Závěry vyhodnocení uplatní řídící orgán při přípravě a zajišťování následujícího ročníku soutěže.

Část druhá

Hrací řád pro soutěže

Čl. 5

Řízení soutěží

(1) Vypisovatel, řídící orgán a pořadatel soutěže jsou povinni učinit všechna opatření k zajištění

regulérnosti, hladkému průběhu soutěže a k tomu, aby soutěže byly uspořádány v termínech

stanovených termínovým kalendářem.

(2) Družstva zařazuje do soutěží a jejich skupin řídící orgán soutěže podle výsledků soutěží v minulém

ročníku a podle předpisů o postupu či sestupu mezi jednotlivými třídami soutěží.

(3) Jestliže oddíl nemá zájem o zařazení svého družstva do soutěže, do které má být zařazeno pro další

ročník, může se dohodnout s jiným oddílem a soutěž mu přenechat. O této skutečnosti je třeba vyhotovit

písemnou dohodu a předat ji řídícímu orgánu soutěže, který ji vezme na vědomí. Výjimkou je případ,

kdy si družstvo vybojovalo postup do vyšší soutěže. V tomto případě se postupuje dle ustanovení čl. 5

odst. 4.

(4) Pokud družstvo, které si vybojovalo v dané soutěži právo postupu do vyšší soutěže, neprojeví o

přeřazení zájem, přechází právo postupu na další družstva dle konečného pořadí v soutěži. Právo

postupu lze však takto nabídnout nejvýše dvěma dalším družstvům.

(5) Družstvo, které chce dobrovolně opustit soutěž, do které má být zařazeno pro další soutěžní ročník,

nebo je z ní řídícím orgánem soutěže vyloučeno nebo ji nepřenechá jinému družstvu, je pro účely

stanovení sestupujících družstev fiktivně zařazeno na poslední místo v konečné tabulce družstev.

(6) Nově vytvořené družstvo musí být zařazeno do nejnižší soutěže.

(7) Řídící orgán soutěže má právo vyloučit z účasti v soutěži družstvo, které neplní své povinnosti, nebo

nesplňuje podmínky stanovené SŘ a prováděcími pokyny řídícího orgánu soutěže, které porušuje SŘ

nebo jiné sportovně technické předpisy či všeobecnou kázeň.

Čl. 6

Počet hráčů v družstvech

(1) Družstvo mužů a žen má šest členů.

(2) Družstvo dorostenců a dorostenek má čtyři členy.

(3) Případný jiný počet členů družstva se uvede v rozpisu soutěže.

Čl. 7

Rozcvičení na dráze

(1) Každý hráč má právo na pět minut rozcvičení na dráze, kde začíná svůj start, v disciplíně do plných.

(2) V soutěžích sprint a tandem je čas na rozcvičení na dráze zkrácen na tři minuty. Tato doba přísluší

hráči, příp. tandemu, při prvním startu v této soutěži a v jednom kole, jestliže hráč, příp. tandem, nebyli

v předchozím kole nasazeni ve hře.

(3) Pokyn k zahájení a ukončení rozcvičení dá rozhodčí, v případě jeho nepřítomnosti vedoucí domácího

družstva.

(4) Nenastoupí-li hráč k zahájení rozcvičení, ztrácí právo ke startu.

Čl. 8

Průměr z průměru drah

(1) Celkový průměr z průměru drah příslušného družstva se počítá takto:

a) Nejprve se spočítají průměrné výkony dosažené družstvem na jednotlivých kuželnách

(má-li kuželna více drah než je určeno pro příslušnou disciplínu, např. na šestidráhové kuželně v

disciplíně 6×120 hs, pokládají se výkony dosažené na drahách č. 1–4, na drahách č. 3–6, na

drahách 1–6 nebo na drahách 2–5 jako by byly dosaženy na různých kuželnách).

b) Součet průměrných výkonů družstva na jednotlivých kuželnách se pak vydělí počtem kuželen, na

kterých průměrné výkony dosáhlo.

(2) Průměr z průměru drah jednotlivce se vypočte obdobným způsobem.

Část třetí

Utkání družstev v dlouhodobých a jednorázových soutěžích

Čl. 9

Termíny a pořad utkání

(1) Termíny soutěží a pořadí jednotlivých kol stanoví řídící orgán soutěže v rozlosování, které je přílohou

rozpisu a je závazné pro všechny účastníky soutěže.

(2) Utkání musí být sehrána ve stanovených termínech.

(3) Předehrání utkání je možné po vzájemné dohodě soupeřů bez povolení řídícího orgánu soutěže, pokud

jsou splněny tyto podmínky:

a) utkání se uskuteční ve stejné části soutěže,

b) utkání se uskuteční nejdříve dvě kola před termínem určeném v rozlosování,

c) utkání 1. a 2. kola v podzimní či jarní části soutěže se uskuteční nejdříve dva týdny před zahájením

příslušné části soutěže.

(4) Povolení k odložení utkání a předehrání utkání, pokud nelze uplatnit ustanovení odst. 3 tohoto článku,

může dát pouze řídící orgán soutěže, zpravidla předseda příslušné STK nebo jiná pověřená osoba, na

základě včasné a odůvodněné žádosti oddílu.

(5) Řídící orgán soutěže je oprávněn v závažných případech nařídit přeložení všech utkání na jiný termín.

(6) Jestliže družstva nemohla ze závažných důvodů sehrát utkání ve stanoveném termínu, řídící orgán

soutěže nařídí pro jeho sehrání pevný termín. Při určení termínu přihlédne k termínu navrženému všemi

účastníky, má-li jejich návrh k dispozici.

(7) Při sjednávání termínů utkání v různých soutěžích před začátkem soutěžního ročníku je třeba

respektovat toto pořadí důležitosti:

a) mezinárodní soutěže pořádané NBC-WNBA/FIQ,

b) mezistátní reprezentační utkání,

c) mistrovská utkání podle stupně soutěží,

d) ostatní mezinárodní utkání,

e) přátelská utkání.

(8) Účast člena družstva jako státního reprezentanta na soustředění, nebo v jiné reprezentační akci ČR,

nebo jako řádného člena reprezentační výpravy ČR, se považuje za překážku a družstvo může žádat

řídící orgán soutěže o přeložení utkání na jiný termín. Obdobně se postupuje v případě mezinárodních

klubových soutěží vypisovaných NBC.

Čl. 10

Začátek utkání

(1) Začátek utkání je stanoven rozpisem soutěže.

(2) Hodina zahájení utkání může být změněna po dohodě obou družstev. Žádá-li o změnu hostující

družstvo ze závažných důvodů (vlakové či autobusové spojení), je povinností domácího družstva

žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání návaznost na další utkání.

Čl. 11

Sestavy družstev

(1) V případě bodového hodnocení utkání se postupuje takto:

a) Vedoucí domácího družstva odevzdá rozhodčímu nejpozději 20 minut před stanoveným začátkem

utkání kompletní sestavu družstva, která obsahuje jména předepsaného počtu hráčů družstva a

jména trenéra a jeho zástupců.

b) Rozhodčí neprodleně předá sestavu domácího družstva vedoucímu hostujícího družstva.

c) Vedoucí hostujícího družstva sestaví na jejím základě obdobně kompletní sestavu hostujícího

družstva a předá ji nejpozději 10 minut před stanoveným začátkem utkání rozhodčímu.

(2) V případě bodového hodnocení utkání hraného na neutrální kuželně a jiného než bodového hodnocení

utkání předají vedoucí družstev rozhodčímu kompletní sestavu družstva nejpozději 15 minut před

zahájením utkání nebo turnaje.

(3) V případě čerpání čekací doby musí vedoucí hostujícího družstva předat kompletní sestavu do 5 minut

po obdržení sestavy domácího družstva.

(4) Hráči jsou povinni nastupovat ke startu v pořadí uvedeném na sestavě družstva.

(5) Je-li v soutěži předepsáno více startů, předkládá vedoucí družstva nebo trenér rozhodčímu pro každý

start novou sestavu.

Čl. 12

Střídání hráče - zranění hráče

(1) Každá změna na sestavě předané rozhodčímu se považuje za střídání.

(2) V případě šestičlenného družstva lze střídat dva hráče a to v kterékoliv fázi startu nebo před startem.

(3) V případě družstva s menším počtem členů než šest lze střídat jednoho hráče a to v kterékoliv fázi

startu nebo před startem.

(4) Při střídání během hry se čas nezastavuje.

(5) Zraní-li se po vyčerpání počtu povolených střídání další hráč, nemůže již být střídán a počítá se mu

výkon, kterého dosáhl v odehraných hodech.

(6) Při zjevném zranění hráče musí střídající nebo zraněný hráč sám pokračovat ve hře nejpozději po

deseti minutovém ošetřování, které lze v rámci celého startu čerpat jen jedenkrát. Pokud se hráč po

prvním ošetřování opět zraní, čas se nezastavuje.

(7) Nemůže-li, po předchozím vyčerpání možností střídání, nastoupit ke startu hráč uvedený v sestavě

(není přítomen), nelze jej nahradit jiným hráčem.

(8) Střídající ani vystřídaný hráč již nemůže střídat jiného hráče.

(9) Střídající hráč pokračuje v hodech tam, kde střídaný hráč skončil.

Čl. 13

Nástupy družstev, zahájení a ukončení utkání

(1) Utkání musí být zahájeno a ukončeno řádným nástupem a pozdravem družstev.

(2) Nástup řídí rozhodčí. V případě jeho nepřítomnosti vedoucí domácího družstva.

(3) Za řádný nástup družstev se považuje, nastoupí-li nejméně pět hráčů z každého šestičlenného družstva,

resp. nejméně dva hráči u tříčlenného družstva a tři hráči u čtyřčlenného družstva, kteří splňují všechny

podmínky pro povolení startu a zároveň:

a) jsou uvedeni na sestavě družstva – u zahajovacího nástupu

b) nastoupili k utkání – u závěrečného nástupu

(4) Není-li splněna podmínka předepsaného počtu hráčů pro zahajovací nástup, utkání se nezahájí.

V případě účasti více družstev (turnaj) se družstvo nepřipustí ke startu.

(5) Není-li splněna podmínka předepsaného počtu hráčů pro závěrečný nástup, uvede rozhodčí tento fakt

do zápisu o utkání a záležitost vyřeší řídící orgán soutěže.

(6) Před zahájením utkání musí družstva nastoupit nejpozději do 15 minut po stanoveném začátku utkání.

(7) Není-li možné zahájit utkání ve stanovenou hodinu pro nepředvídanou překážku, postupuje se obdobně

jako v ustanovení čl. 16 – Přerušení utkání.

(8) Ujednání o pozdějším začátku utkání uvede rozhodčí, resp. vedoucí domácího družstva, v zápisu o

utkání a uvede v něm důvody, pro které byl začátek utkání odložen.

(9) Rozhodčí stručně zahájí utkání např. slovy: „Zahajuji utkání 1. kuželkářské ligy mužů, k němuž nastupují

družstva … a …. Dráhy, hrací nářadí a všechny náležitosti obou družstev jsou v pořádku.

Kuželkářskému sportu zdar!“. Hráči odpoví sborově: „Zdar!“ a navzájem se pozdraví podáním ruky.

Vedoucí družstev si podají ruce i s rozhodčím. Rozhodčí dá pokyn k odchodu.

(10) Rozhodčí stručně ukončí utkání např. slovy: „Vyhlašuji výsledek utkání I. kuželkářské ligy mezi družstvy

… a ... V utkání zvítězilo družstvo … poměrem …, výkonem … poražených kuželek. Družstvo … docílilo

výkon … poražených kuželek. Nejlepšího výkonu v hostujícím družstvu dosáhl … – … poražených

kuželek, za domácí … – … poražených kuželek. Kuželkářskému sportu zdar!“ Hráči odpoví sborově

„Zdar!“ a navzájem se pozdraví podáním ruky. Vedoucí družstev si podají ruce i s rozhodčím. Rozhodčí

dá pokyn k odchodu.

(11) V soutěži družstev nastupují hráči blokovým způsobem. Pro nástup na dvojici sousedních drah platí, že

hráči domácího družstva nastupují vždy na dráhy s nižším číslem, hráči hostujícího družstva vždy na

dráhy s vyšším číslem, v pořadí dle sestavy družstva.

(12) V případě účasti více než dvou družstev se pořadí startu losuje.

Čl. 14

Čekací doba

(1) Čekací doba je 15 minut po stanoveném začátku utkání. Po zahájení utkání není možné čerpat čekací

dobu mezi starty jednotlivých hráčů.

(2) Čekací dobu je nutné čerpat vždy, pokud v době stanoveného začátku utkání není přítomen delegovaný

rozhodčí.

(3) Nedostaví-li se družstvo ani po uplynutí 15 minut po stanoveném začátku utkání, prodlužuje se čekací

doba na požádání nepřítomného družstva až o jednu hodinu. Nastoupí-li původně nepřítomné družstvo

do uplynutí prodloužené čekací doby k utkání, utkání se odehraje v každém případě a o dalším postupu

rozhodne řídící orgán na základě předložených dokladů.

(4) Nebude-li utkání sehráno, rozhodne ve věci řídící orgán soutěže na základě předložených dokladů.

Pokud nařídí nové utkání, koná se toto na náklady družstva, které způsobilo, že se utkání nesehrálo v

původním termínu. Takové družstvo uhradí náklady na rozhodčího; trenérovi a hráčům soupeře jízdní

výdaje dle platných předpisů ČKA v prokazatelné výši, pokud na ně vznikne nárok; případně náklady

spojené s nájmem kuželny.

(5) Je-li utkání po vzájemné dohodě družstev zahájeno po uplynutí čekací doby, je výsledek platný.

Čl. 15

Start neúplných družstev

(1) V soutěži šestičlenných družstev platí výsledek, startovalo-li alespoň pět hráčů.

(2) V soutěži tříčlenných družstev platí výsledek, startovali-li alespoň dva hráči.

(3) V soutěži čtyřčlenných družstev platí výsledek, startovali-li alespoň tři hráči.

(4) Třetí a každý další start neúplného družstva v jednom soutěžním ročníku je možné trestat podle

Disciplinárního řádu.

Čl. 16

Přerušení utkání

(1) V případě poruchy ASK nebo jiné závady znemožňující pokračování hry na kterékoliv dráze rozhodčí

přeruší hru na všech drahách, na kterých může být narušena regulérnost. Pokud hráč trvá na svém

pokračování ve hře, může mu rozhodčí s ohledem na okolnosti vyhovět.

(2) Je-li utkání přerušeno pro technickou závadu dráhy a lze ji během jedné hodiny odstranit nebo lze-li

předpokládat, že může být během jedné hodiny odstraněna, pokračují hráči po odstranění závady tam,

kde bylo utkání přerušeno. Hráči hrající na funkčních drahách dokončí svoji dílčí disciplínu s výjimkou

hráče soupeřícího s hráčem na jehož dráze technická závada vznikla. Není-li možno vzniklou závadu

odstranit může rozhodčí určit, že hra bude pokračovat na jiné dráze, na které se utkání neodehrává,

pokud je tato k dispozici.

(3) Jestliže hostující družstvo požádá o prodloužení stanoveného časového limitu a pak o pokračování v

utkání, musí domácí družstvo vyhovět za předpokladu, že přerušení nebude trvat déle než 2 hodiny.

(4) Trvá-li porucha déle než 15 minut, mají hráči právo na pět cvičných hodů do plných kuželek. Hráči pak

pokračují do té sestavy, kterou přerušili, a dokončí dílčí disciplínu.

(5) Nebyla-li závada během jedné hodiny, resp. dvou hodin, odstraněna a v utkání se nemůže týž den

pokračovat, dohodnou se soupeři na novém termínu. Nedohodnou-li se, určí nový termín řídící orgán.

(6) Ve stanoveném termínu dokončí družstva utkání v pořadí dle původní sestavy. V případě střídání

nemohou za družstvo nastoupit hráči, kteří byli k původnímu termínu utkání registrováni za jiný oddíl. Ve

zvlášť odůvodněných případech může řídící orgán soutěže povolit změnu sestavy.

(7) Hráči, při jejichž startu bylo utkání přerušeno, začínají dohrávání utkání na té dráze, na které startovali v

momentu přerušení, a to od počátku té části disciplíny (plné, dorážka), kterou nedokončili.

(8) Jestliže má být utkání dokončeno v jiném termínu, stačí, aby se k utkání dostavili jen ti hráči, kteří mají

utkání dokončit. Nástupy se provedou v přiměřených počtech hráčů.

(9) Nebylo-li utkání odehráno (např. z důvodů poruch ASK, výpadku elektrické energie apod.) je pořádající

oddíl povinen uhradit náklady rozhodčímu, trenérovi a hráčům, kteří mají utkání dokončit.

(10) Rozhodčímu se hradí jízdní výdaje ve výši ceny jízdného vlakem nebo autobusem a náhrada stravného,

vznikne-li na ně nárok.

(11) Trenérovi a hráčům, kteří mají utkání dohrát, se hradí jízdní výdaje dle platných předpisů ČKA

v prokazatelné výši, pokud na ně vznikne nárok.

Čl. 17

Mezinárodní hodnocení utkání dvou družstev (osmibodové)

(1) Hráči uvedení na stejném místě sestavy hrají proti sobě. V každé dílčí disciplíně (30 hs, resp. 50 hs)

obdrží hráč, který dosáhne vyššího výkonu, jeden dílčí bod. Pokud v dílčí disciplíně dosáhnou oba hráči

shodného výkonu, obdrží oba půl bodu.

(2) Hráč, který z dané dvojice soupeřů získá za celou disciplínu více dílčích bodů, vybojuje pro své družstvo

jeden bod. V případě rovnosti dílčích bodů obdrží bod pro své družstvo hráč, který dosáhl vyššího počtu

poražených kuželek za celou disciplínu. Je-li i celkový počet poražených kuželek stejný, získají oba

hráči pro svá družstva po půl bodu. Tímto způsobem se v případě šestičlenného družstva rozdá pro obě

družstva dohromady šest bodů. V případě družstva s jiným počtem hráčů se přidělí odpovídající počet

bodů.

(3) Družstvo, jehož hráči dosáhnou v součtu vyššího počtu poražených kuželek, obdrží další dva body

(čtyřčlenné a vícečlenné); v případě tříčlenného družstva jeden bod. Při rovnosti celkového počtu poražených

kuželek získají obě družstva (čtyřčlenné a vícečlenné) po jednom bodu; v případě tříčlenného

družstva půl bodu. Celkový počet přidělených bodů (výsledné skóre) tak např. v případě šestičlenného

družstva může být: 8:0 – 7,5:0,5 – 7:1 – … – 4:4 – … – 0:8.

(4) V utkání vítězí družstvo, které má pozitivní skóre (např. 8:0 nebo 4,5:3,5 atd.). Vítězné družstvo získá do

tabulky dva body. Mají-li obě družstva stejné skóre, obdrží shodně po jednom bodu do tabulky.

(5) V průběhu rozehraného soutěžního ročníku jsou družstva řazena v tabulce podle počtu získaných bodů.

Při rovnosti bodů je lépe hodnoceno družstvo s menším počtem odehraných utkání. Jako další kritérium

je rozdíl celkového skóre a popř. rozdíl dílčích bodů přidělených podle odst. 1.

(6) Po skončení soutěžního ročníku jsou družstva v závěrečné tabulce seřazena podle počtu získaných

bodů, Jako další kritérium slouží rozdíl celkového skóre a dále rozdíl dílčích bodů. Pokud i pak existují

družstva, která mají všechna tato kritéria shodná, rozhodnou o jejich vzájemném pořadí tato kritéria

uplatněná pouze na jejich vzájemná utkání.

(7) Při kontumačním výsledku, který vyhlašuje řídící orgán soutěže, se:

a) družstvu, které kontumaci nezavinilo, přizná celkový výsledek utkání 8:0 (resp. 6:0 u čtyřčlenných a

4:0 u tříčlenných družstev), průměr z průměru drah se nemění.

b) družstvu, které kontumaci zavinilo, přizná celkový výsledek utkání 0:8 (resp. 0:6 u čtyřčlenných a

0:4 u tříčlenných družstev), průměr z průměru drah se nemění.

Čl. 18

Národní hodnocení utkání dvou družstev (šestnáctibodové)

(1) Provede se porovnání výkonů všech hráčů, uvedených v sestavách družstev na stejných pořadových

místech, kterých dosáhli v celé disciplíně. Za dosažení vyššího výkonu získá hráč 2 body, při stejném

výkonu získají oba hráči po jednom bodu, za nižší výkon se přizná 0 bodů.

(2) Za vyšší celkový výkon družstva se přiznají 4 body (v případě čtyř- a tříčlenného družstva 2 body). Při

stejném výkonu se přizná oběma družstvům po 2 bodech (v případě čtyř- a tříčlenných družstev po

jednom bodu). Za nižší výkon se přizná 0 bodů.

(3) Celkový počet bodů získaných družstvem v utkání je dán součtem bodů získaných dle ustanovení odst.

1 a 2. Vítězem utkání se stává družstvo s vyšším celkovým počtem takto získaných bodů. Celkový

výsledek utkání se vyjádří jako poměr – skóre – celkového počtu bodů domácího a hostujícího družstva

(např. 12:4, 8:8, 0:8 a pod.).

(4) Na základě celkového výsledku utkání se přiznají do tabulky pořadí družstev:

a) vítězi utkání 2 body,

b) po jednom bodu oběma družstvům v případě nerozhodného výsledku (8:8 či 4:4),

c) poraženému družstvu 0 bodů.

(5) O celkovém umístění družstev v tabulce rozhoduje počet bodů získaných dle odst. 4.

(6) V průběhu rozehraného soutěžního ročníku jsou družstva řazena v tabulce podle počtu získaných bodů.

Při rovnosti bodů je lépe hodnoceno družstvo s menším počtem odehraných utkání, jako další kritérium

je rozdíl celkového skóre a dále pak vyšší průměr z průměru drah.

(7) Po skončení soutěžního ročníku jsou družstva v závěrečné tabulce seřazena podle počtu získaných

bodů. Jako další kritérium slouží rozdíl celkového skóre a dále pak vyšší průměr z průměru drah.

(8) Při kontumačním výsledku, který vyhlašuje řídící orgán soutěže, se:

a) družstvu, které kontumaci nezavinilo, přizná celkový výsledek utkání 16:0 (resp. 10:0 u čtyřčlenných

a 8:0 u tříčlenných družstev), průměr z průměru drah se nemění,

b) družstvu, které kontumaci zavinilo, přizná celkový výsledek utkání 0:16 (resp. 0:10 u čtyřčlenných a

0:8 u tříčlenných družstev), průměr z průměru drah se nemění.

Čl. 19

Hodnocení vzájemných utkání družstev dle výkonu družstva

(1) Družstvo, které dosáhlo v utkání vyššího výkonu získává dva body, soupeř s menším výkonem žádný

bod.

(2) Při shodném výkonu získávají obě družstva po jednom bodu.

(3) Při kontumačním výsledku, který vyhlašuje řídící orgán soutěže, získává družstvo, které kontumaci

nezavinilo, 2 body a jeho průměr z průměrů drah se nemění.

(4) Družstvo, které kontumaci zavinilo, nezískává žádný bod a snižuje se mu dosažený průměr z průměru

drah po každém výpočtu takto:

a) při utkání na 6×200 hs o 60 poražených kuželek,

b) při utkání na 6×120 hs o 40 poražených kuželek,

c) při utkání na 6×100 hs o 30 poražených kuželek,

d) při utkání na 4×120 hs o 25 poražených kuželek,

e) při utkání na 4×100 hs o 20 poražených kuželek,

f) při utkání na 3×120 hs o 18 poražených kuželek,

g) při utkání na 3×100 hs o 15 poražených kuželek.

(5) Pořadí družstev v tabulce se určuje podle počtu získaných bodů.

(6) Při rovnosti počtu bodů rozhoduje o lepším umístění vyšší průměr z průměru drah.

Čl. 20

Hodnocení turnajů družstev

(1) Při soutěžích družstev organizovaných turnajovým způsobem rozhoduje o lepším umístění družstva v

turnaji vyšší celkový výkon družstva.

(2) Při shodném výkonu družstev rozhoduje o lepším umístění družstva vyšší počet kuželek poražených

družstvem v dorážkové. Je-li i ten shodný, je lépe hodnoceno družstvo s menším počtem chybných

hodů.

(3) Za 1. místo v turnaji se družstvu přizná tolik bodů, kolik účastníků je v příslušné soutěži přihlášeno.

Každé další družstvo v pořadí získá o jeden bod méně než družstvo předchozí.

(4) O umístění družstva v tabulce rozhodují získané body, při rovnosti bodů, vyšší průměr z průměru drah,

je-li i ten shodný, rozhoduje menší počet hodů bez poražených kuželek celého družstva.

(5) Družstvu, které se neúčastní turnaje, se do tabulky přizná 0 bodů a jeho průměr z průměru se při

každém výpočtu snižuje takto:

a) při utkání na 6×200 hs o 120 poražených kuželek,

b) při utkání na 6×120 hs o 80 poražených kuželek,

c) při utkání na 6×100 hs o 60 poražených kuželek,

d) při utkání na 4×120 hs o 50 poražených kuželek,

e) při utkání na 4×100 hs o 40 poražených kuželek,

f) při utkání na 3×120 hs o 35 poražených kuželek,

g) při utkání na 3×100 hs o 30 poražených kuželek.

(6) V případě jiného počtu členů družstev, než je výše uvedeno, se způsob snižování průměru z průměru

uvede v rozpisu soutěže.

Čl. 21

Vyloučení družstva ze soutěže a odstoupení družstva ze soutěže

(1) Družstvo může být ze soutěže vyloučeno na základě:

a) Disciplinárního trestu dle Disciplinárního řádu.

b) Vyhlášení třetí kontumace utkání v průběhu jednoho soutěžního ročníku.

c) Neúčasti družstva v soutěži organizované turnajovým způsobem.

d) Vlastní žádosti o odstoupení ze soutěže.

(2) V případech uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) může být družstvu udělen další disciplinární trest.

(3) Je-li družstvo ze soutěže vyloučeno, anulují se všechna jeho sehraná utkání a sestupuje ze soutěže bez

nároku na zařazení do nižší soutěže pro následující soutěžní ročník.

(4) V případě, že je ze soutěže vyloučeno družstvo, jehož účast podmiňuje účast družstva v soutěži

dospělých, bude vyloučení družstva posuzováno jako by tato podmínka nebyla splněna.

(5) Družstvo, které je vyloučeno ze soutěže, je povinno uhradit ostatním družstvům, se kterými sehrálo

utkání do svého vyloučení ze soutěže, prokazatelné náklady spojené se vzájemnými utkáními.

Část čtvrtá

Soutěže jednotlivců, tandemů a dvojic

Čl. 22

Soutěže jednotlivců

(1) V soutěžích jednotlivců provede rozhodčí nejpozději 20 minut před zahájením soutěže rozlosování

pořadí startu jednotlivých hráčů.

(2) V soutěžích jednotlivců nemůže být hráč vystřídán. Výkon hráče, který odstoupil, je dán součtem

poražených kuželek v odehraných hodech.

(3) Klasická soutěž jednotlivců:

a) Hráči startují blokovým způsobem, tj. že hráči začínají na všech drahách současně v pořadí dle

rozlosování.

b) V soutěži rozhoduje o lepším umístění celkový dosažený výkon. Je-li ten shodný, rozhoduje

o lepším umístění vyšší výkon v dorážkové, dále pak menší počet chybných hodů.

c) V případě rovnosti všech kritérií dle bodu b) se pořadí dělí.

(4) Soutěž jednotlivců v disciplíně sprint:

a) Hraje se vyřazovacím způsobem utkání hráče proti hráči, přičemž sestavení soupeřů a počáteční

dráhy se losují. Soupeřící hráči startují současně na sousedních drahách.

b) Hráč odehraje v každém kole 2×20 hs.

c) Hodnotí se vždy výkon hráčů v dílčí disciplině (20 hs) hrajících proti sobě. Hráč, který docílil v dílčí

disciplině vyššího výkonu, dostane jeden setový bod. Při rovnosti počtu poražených kuželek

odehrají oba hráči střídavě vždy po jednom hodu do plných až do rozhodnutí – vítězí hráč, který

porazil vyšší počet kuželek. Hrát začíná vždy hráč hrající na levé dráze.

d) Do dalšího kola postupuje hráč, který získal více setových bodů. Při rovnosti setových bodů

odehrají oba hráči střídavě, po jednom hodu, sérii tří hodů do plných – vítězí hráč, který v sérii

porazil vyšší počet kuželek. Pokud docílí hráči v sérii tří hodů shodného výkonu, vymění si

vzájemně dráhy a odehrají další sérii. V případě opakované rovnosti se postupuje obdobně až do

rozhodnutí. Hrát začíná vždy hráč hrající na levé dráze.

e) Karty udělené v průběhu setů se nepřebírají do fáze rozhazování ani do dalšího setu. Stejně tak

karty udělené v průběhu rozhazování se nepřebírají do dalšího setu ani do dalšího stupně

rozhazování (rozhodnutí o celém utkání).

Čl. 23

Soutěže tandemů

(1) Tandem tvoří dvojice hráčů, kteří se pravidelně střídají ve hře. Hráči si navzájem podávají koule

takovým způsobem, že hráč odehraje hod, vezme kouli ze zásobníku a předá ji svému spoluhráči, ten

pak pokračuje obdobným způsobem. V soutěžích tandemů nemůže být hráč po odehrání alespoň

jednoho hodu vystřídán.

(2) Hraje se vyřazovacím způsobem tandem proti tandemu, přičemž sestavení soupeřů a počáteční dráhy

se losují. Soupeřící tandemy startují současně na sousedních drahách.

(3) Každý tandem v každém kole odehraje 2×30 hs. První sérii hodů začíná první hráč tandemu a druhou

sérii druhý hráč. Jedná-li se o smíšený tandem (dále jen „mix-tandem“), je prvním hráčem vždy muž a

druhým hráčem žena.

(4) Hodnotí se vždy série hodů (30 hs) proti sobě hrajících tandemů. Tandem, který srazí v sérii hodů vyšší

počet kuželek, dostane jeden setový bod. Při rovnosti počtu poražených kuželek odehrají první hráči

tandemu střídavě jeden hod do plných. Hrát začíná hráč tandemu hrajícím na levé dráze. Setový bod

získá tandem, jehož hráč docílí odehraným hodem vyššího výkonu. V případě rovnosti výkonů sehrají

obdobně druhý hod střídavě druzí hráči tandemu. V případě pokračující shody výkonů se postupuje

obdobným způsobem až do rozhodnutí.

(5) Do dalšího kola postupuje tandem, který získal více setových bodů. Při rovnosti setových bodů odehrají

hráči obou tandemů střídavě po jednom hodu (celkem 2 hody). Hrát začíná hráč tandemu hrajícím na

levé dráze. Vítězí tandem, který v sérii dvou hodů docílí vyššího celkového výkonu. V případě rovnosti

výkonu si tandemy vymění vzájemně dráhy a odehrají další sérii hodů. V případě opakované rovnosti se

postupuje obdobně až do rozhodnutí.

(6) Při udělení karty tandemu se tato váže k danému tandemu a nikoli k jeho jednotlivým hráčům.

(7) Karty udělené v průběhu setů se nepřebírají do fáze rozhazování ani do dalšího setu. Stejně tak karty

udělené v průběhu rozhazování se nepřebírají do dalšího setu ani do dalšího stupně rozhazování

(rozhodnutí o celém utkání).

Čl. 24

Soutěže dvojic

(1) Trenér dvojice odevzdá rozhodčímu nejpozději 30 minut před zahájením soutěže sestavu dvojice se

jménem trenéra či zástupce a rozhodčí provede rozlosování pořadí startu dvojic.

(2) Při startu dvojice se uplatňuje blokový způsob startu a hráči dvojice nastupují současně vedle sebe na

drahách např. 1–2, 3–4, 5–6 a pod.

(3) V soutěžích dvojic nemůže být hráč po odehrání alespoň jednoho hodu vystřídán. Výkon hráče, který

odstoupil, je dán součtem poražených kuželek v odehraných hodech.

(4) V soutěži rozhoduje o lepším umístění celkový dosažený výkon, je-li shodný, rozhoduje o lepším

umístění vyšší výkon v dorážkové, dále pak nižší počet hodů bez poražených kuželek.

Část pátá

Závěrečná ustanovení

Čl. 25

Závěrečná ustanovení

(1) Ruší se platnost Soutěžního řádu kuželkářského sportu z roku 2003 a všech jeho doplňků a změn.

(2) Tento Soutěžní řád nabývá účinnosti od 1. července 2007.

 

Řád rozhodčích

Část první

Úvodní a všeobecná ustanovení

Čl. 1

Preambule

(1) Řád rozhodčích kuželkářského sportu (dále jen „ŘR“) je souhrn předpisů pro činnost rozhodčích

v kuželkářském sportu v České republice. Řád rozhodčích doplňuje Pravidla kuželkářského sportu a

Soutěžní řád. ŘR nelze měnit.

Čl. 2

Působnost řádu rozhodčích

(1) ŘR vydává Výkonný výbor ČKA a řídí se jím veškeré domácí soutěže.

(2) Výklad ŘR provádí VV ČKA. Jeho stanovisko je konečné a závazné.

Část druhá

Rozhodčí

Čl. 3

Náležitosti rozhodčího

(1) Rozhodčí musí mít platný registrační průkaz a průkaz rozhodčího.

(2) Rozhodčí řídí soutěž či utkání v tomto úboru: jednobarevná košile (polokošile), případně i jednobarevný

svetr, s odznakem rozhodčího, dlouhé černé kalhoty, resp. (u žen) černá sukně, a sportovní obuv.

(3) Pokud řídí soutěž či utkání více rozhodčích, musí mít jednotnou barvu úboru.

(4) Zapisovatel, který plní funkci pomocného rozhodčího, musí mít platný registrační průkaz.

Čl. 4

Delegace rozhodčích a jejich změny

(1) Rozhodčího deleguje k utkání nebo soutěži řídící orgán soutěže, pokud nestanoví rozpis soutěže jinak.

(2) Nemůže-li se rozhodčí dostavit k výkonu funkce v jednorázové soutěži, je povinen oznámit to

neprodleně vhodným způsobem řídícímu orgánu soutěže a uvede důvod své neúčasti. Řídící orgán

zajistí ihned jiného rozhodčího a oznámí to pořadateli soutěže.

(3) Nemůže-li se rozhodčí z vážných důvodů dostavit k výkonu funkce v dlouhodobé soutěži, je povinen

oznámit to neprodleně vhodným způsobem orgánu, pověřenému řídícím orgánem soutěže, případně za

sebe zajistit náhradního rozhodčího, který je v seznamu rozhodčích příslušné nebo vyšší soutěže.

Čl. 5

Finanční nárok rozhodčího

(1) Pokud rozhodčí řídí utkání v předepsaném úboru, náleží mu odměna dle směrnice řídícího orgánu

soutěže případně dle Ekonomické směrnice ČKA, náhrada jízdních výdajů a případně náhrada

stravného dle Směrnice o poskytování cestovních náhrad ČKA. Odměna rozhodčího se stanoví

v Rozpisu soutěže.

(2) Použije-li vlastního dopravního prostředku, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši jízdného vlakem

nebo autobusem.

(3) Dostaví-li se rozhodčí, který byl k utkání delegován, po uplynutí čekací doby a utkání již řídí oba vedoucí

družstev, a prokáže-li, že jeho zpoždění způsobily závady ve veřejné dopravě nebo jiné závažné a

prokazatelně doložené okolnosti, náleží mu náhrada jízdních výdajů, případně stravného a převezme

řízení utkání. Odměna za řízení utkání mu náleží jen, převezme-li řízení utkání v jeho prvé polovině.

(4) Neuskuteční-li se utkání z jakýchkoliv důvodů, přísluší delegovanému rozhodčímu pouze náhrada

jízdních výdajů, případně stravného. Odměna za řízení utkání mu nenáleží.

Čl. 6

Povinnosti rozhodčího

(1) Řídit utkání dle Pravidel, Soutěžního řádu, Řádu rozhodčích rozpisu příslušné soutěže a pokynů řídícího

orgánu.

(2) Seznámit se s rozpisem soutěže nebo utkání, na které je delegován, před jejím zahájením.

(3) Požádat nejméně 30 dnů před utkáním pořádající oddíl o zajištění noclehu, musí-li v místě utkání

přenocovat.

(4) Dostavit se nejméně 30 minut před stanoveným začátkem utkání na kuželnu a zkontrolovat platnost

technického osvědčení drah, připravenost drah, ASK a hracího nářadí.

(5) Zkontrolovat správnost nastavení signalizace přešlapů na každé dráze. Při poruše vypnout signalizaci

přešlapů jen na té dráze, kde není funkční.

(6) Zkontrolovat teplotu v hracím prostoru. Při nezahájení utkání z důvodu nízké teploty, rozhodne o

výsledku utkání příslušný řídící orgán soutěže. Důvod nezajištění předepsané teploty uvede rozhodčí do

zápisu o utkání.

(7) Požádat funkcionáře domácího oddílu o odstranění zjištěných nedostatků a se stavem drah a hracího

nářadí seznámit vedoucí družstev.

(8) Vyžádat si od vedoucích družstev úplnou sestavu s uvedením jména trenéra a jeho zástupců,

registrační průkazy hráčů uvedených v sestavě. Zkontrolovat správnost údajů opravňujících hráče ke

startu. Po skončení soutěže či utkání, vrátit všechny doklady zpět vedoucím družstev. Na základě

žádosti vrátí rozhodčí v odůvodněném případě průkaz hráči před skončením utkání, ale vždy až po

ukončení startu daného hráče.

(9) Zahájit utkání společným nástupem družstev ve sportovním úboru, není-li v rozpisu soutěže stanoveno

jinak.

(10) Před začátkem rozcvičení hráčů na dráze, představit divákům jmenovitě všechny hráče, kteří k utkání či

soutěži právě nastupují. Po ukončení jejich startu seznámit diváky s neoficiálním výsledkem jejich

startu.

(11) Kontrolovat během utkání nebo soutěže činnost zapisovatelů, kteří plní funkci pomocného rozhodčího.

Pokud zapisovatel neplní povinnosti nebo ruší hráče, má rozhodčí právo jej vyměnit.

(12) Odložit začátek utkání nebo přerušit utkání pro technickou závadu. Důvod, včetně doby zahájení či doby

přerušení, uvést do zápisu o utkání.

(13) Nepovolit start hráči, který:

a) nepředloží platný registrační průkaz,

b) nastupuje ke startu bez předepsaného sportovního úboru a bez sportovní obuvi,

c) hrubě porušuje běžné normy společenského chování.

(14) Nepovolit v soutěži účast družstva, které není schopno k utkání nastoupit s minimálním požadovaným

počtem hráčů – tento počet upravuje obecně Soutěžní řád, popř. upřesňuje rozpis soutěže.

(15) Při střídání hráče uvést v zápisu o utkání jméno a příjmení střídaného hráče, jméno a příjmení

střídajícího hráče, číslo registračního průkazu a údaj, od kolikátého hodu hru převzal.

(16) V záznamu hodů zkontrolovat, zda celkový výkon hráče souhlasí se součtem výkonů v dílčích

disciplínách.

(17) Zapůjčit vedoucímu domácího družstva na nezbytně dlouhou dobu registrační průkazy hráčů a tím mu

umožnit vyplnění zápisu.

(18) Umožnit vedoucím družstev po vyžádání shlédnout sestavu a registrační průkazy soupeře.

(19) Zkontrolovat správnost a úplnost údajů v zápisu o utkání a uvést v něm stručnou charakteristiku

průběhu utkání, pokud se v něm vyskytnou nedostatky.

(20) Na požádání předložit vedoucím družstev ke kontrole svůj průkaz rozhodčího a registrační průkaz. Bez

platného průkazu rozhodčího nebo registračního průkazu nesmí řídit utkání či soutěž.

(21) Po podepsání zápisu o utkání vedoucími družstev, podepsat zápis a ukončit utkání společným

nástupem družstev ve sportovním úboru a vyhlášením výsledků, není-li rozpisem soutěže stanoveno

jinak. Předat zápis o utkání vedoucímu domácího družstva.

(22) Stanoviště rozhodčího při startu hráčů je v prostoru zapisovatelů. Rozhodčí je povinen zaujmout

výhodnější stanoviště, domnívá-li se, že hráč přešlapuje na povrch dráhy, nebo, že pokládá kouli mimo

náhozovou desku. Přitom bere ohled na hrající hráče.

(23) Technické výsledky jednorázové soutěže zpracuje hlavní rozhodčí a zašle je nejpozději do tří dnů po

skončení soutěže vypisovateli soutěže nebo jiné osobě určené rozpisem soutěže.

Čl. 7

Práva rozhodčího

(1) Rozhodčí má právo požadovat na pořadateli soutěže přijetí opatření k zajištění bezkonfliktního průběhu

utkání či soutěže (např. nesportovní chování diváků a pod.). Do doby splnění svých požadavků může

utkání přerušit.

(2) Rozhodčí má právo zakázat trenérovi nebo jeho zástupci další vedení hráče, nerespektuje-li tento

Pravidla, Soutěžní řád či pokyny rozhodčího.

Čl. 8

Řízení soutěží

(1) Převezme-li delegovaný rozhodčí řízení během utkání a při kontrole dokladů zjistí, že některý hráč

uskutečnil svůj start v rozporu s Pravidly, Soutěžním řádem, rozpisem soutěže či jiným závazným

pokynem řídícího orgánu soutěže, prohlásí jeho start za neoprávněný a výkon anuluje. Závady uvede v

zápisu o utkání.

(2) Řídí-li utkání jeden rozhodčí a potřebuje-li se na kratší dobu vzdálit z kuželny, požádá oba vedoucí

družstev, aby ho po dobu jeho nepřítomnosti zastupovali.

(3) Nemůže-li rozhodčí pro nevolnost nebo jinou indispozici pokračovat v řízení utkání, převezmou jeho

úkoly oba vedoucí družstev.

(4) Rozhodčí, který utkání či soutěž řídí, nesmí v takovém utkání či soutěži zároveň startovat, pokud

rozpisem soutěže není stanoveno jinak.

(5) Byla-li, po vyhlášení výsledku utkání, dodatečně zjištěna chyba v dílčích součtech v záznamech hodů,

nelze měnit výsledek utkání. Řídící orgán soutěže může výsledek soutěže změnit jen při zjištění jiných

závažných okolností.

(6) Při řízení utkání či soutěže používá rozhodčí k upozornění na přestupek žlutou a červenou kartu.

Část třetí

Řízení utkání bez rozhodčího

Čl. 9

Řízení utkání vedoucími družstev

(1) Nedostaví-li se rozhodčí po uplynutí 15 minut od stanoveného začátku utkání nebo není-li delegován

žádný rozhodčí, převezmou řízení utkání vedoucí družstev.

(2) Vedoucí družstev přebírají práva a povinnosti rozhodčího v rozsahu stanoveném v Řádu rozhodčích.

(3) Na dvoudráze řídí utkání na dráze č. 1 vedoucí domácího družstva, na dráze č. 2 vedoucí hostujícího

družstva.

(4) Na čtyřdráze řídí utkání na drahách č. 1–2 vedoucí domácího družstva, na drahách č. 3–4 vedoucí

hostujícího družstva.

(5) Na šestidráze řídí utkání na drahách č. 1–2–3 vedoucí domácího družstva, na drahách

č. 4–5–6 vedoucí hostujícího družstva.

(6) Oba vedoucí družstev přejímají všechna práva a povinnosti rozhodčího a své oděvy podle možnosti

přizpůsobí sportovnímu prostředí.

(7) Společně zkontrolují doklady hráčů, domácí hostům a naopak, a předají si vzájemně sestavy družstev.

(8) Vedoucí domácího družstva zabezpečí vyplnění zápisu o utkání. Oba vedoucí jej zkontrolují a podepíší,

převzetí řízení utkání zaznamenají v zápise o utkání.

(9) Zahájení a ukončení utkání provede vedoucí domácího družstva.

(10) Vedoucí družstev nemají nárok na odměnu za řízení utkání.

Část čtvrtá

Delegát

Čl. 10

Statut delegáta

(1) Řídící orgán soutěže je oprávněn vyslat k soutěži delegáta, který bude dozírat na dodržování sportovně

technických předpisů.

(2) Delegáta deleguje písemně předseda STK dle svého vlastního uvážení. O jeho delegování nemusí

předem nikoho uvědomit.

(3) Prezident (předseda), viceprezident (místopředseda), předseda STK a předseda KR příslušné asociace

nebo svazu jsou automaticky oprávněni vykonávat funkci delegáta. Nesmí však současně při této

soutěži vykonávat jinou funkci (např. rozhodčího, trenéra, hráče atd.).

(4) Náklady spojené s činností delegáta svazu hradí vypisovatel soutěže. Delegátu přísluší náhrada jízdních

výdajů dle platných předpisů ČKA, případně stravné a odměna ve stejné výši jako rozhodčímu utkání.

Čl. 11

Povinnosti delegáta

(1) Delegát je povinen dostavit se k utkání dle pokynů předsedy STK.

(2) Delegát, s výjimkou funkcionářů uvedených v čl. 10 odst. 3, je povinen prokázat se na požádání

rozhodčímu utkání i vedoucím zúčastněných družstev svým delegujícím dopisem.

(3) Delegát nesmí žádným způsobem zasahovat do průběhu utkání. Na zjištěné nedostatky může upozornit

rozhodčího, ale nesmí na něm požadovat změnu jeho rozhodnutí. Je nepřípustné, aby současně

vykonával funkci rozhodčího utkání.

(4) Do tří dnů po skončení soutěže, ke které byl delegován, zašle předsedovi STK hodnotící zprávu, ve

které uvede všechny podstatné události a skutečnosti, které zjistil.

Čl. 12

Práva delegáta svazu

(1) Delegát je oprávněn samostatně zkontrolovat připravenost kuželny k utkání, stav ASK a hracího náčiní.

(2) Delegát je oprávněn zkontrolovat náležitosti všech účastníků utkání, tj. družstev (hráčů a trenérů) i

rozhodčího.

(3) Delegát je oprávněn požadovat na rozhodčím zdůvodnění jeho postupu.

Čl. 13

Závěrečná ustanovení

(1) Tento Řád rozhodčích kuželkářského sportu nabývá účinnosti dnem 1. července 2007.

 

Správní a disciplinární řád ČKA

Část první

Obecná ustanovení o řízení

Čl. 1

Předmět úpravy

(1) Správní řád upravuje zejména

a) příslušnost jednotlivých orgánů ČKA, příp. jejich členů či jiných subjektů (dále jen „orgány ČKA“) k

jednání a rozhodování ve věcech upravených tímto řádem, jinými předpisy ČKA zejména Statutem

ČKA, Organizačním a jednacím řádem Výkonného výboru (dále jen „VV“) ČKA, Pravidly

kuželkářského sportu, Soutěžním řádem, Disciplinárním řádem, aj. a rozpisy soutěží (dále jen

„závazné předpisy ČKA“),

b) postup příslušných orgánů ČKA v rámci jejich rozhodovací činnosti,

c) práva a povinnosti účastníků řízení před orgány ČKA.

(2) Správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní ustanovení jiných

závazných předpisů ČKA odlišný postup.

Čl. 2

Základní zásady řízení

(1) Nestanoví-li tento správní řád či zvláštní ustanovení jiných závazných předpisů ČKA jinak, je řízení

dvouinstanční.

(2) Orgán ČKA postupuje při své rozhodovací činnosti v souladu se závaznými předpisy ČKA.

(3) Orgán ČKA postupuje při vyřízení věci tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné

pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí.

(4) Orgán ČKA poskytuje účastníkům řízení přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to

vzhledem k povaze řízení a osobním poměrům účastníka potřebné.

(5) Orgán ČKA vyřizuje věci bez zbytečných průtahů za použití nejvhodnějších prostředků vedoucích ke

správnému a včasnému vyřízení věci.

(6) Účastníci mají v řízení rovná procesní práva a povinnosti.

(7) Účastníci jsou povinni poskytnout orgánu ČKA veškeré podklady potřebné pro zjištění stavu věci, a to ve

lhůtách stanovených závaznými předpisy ČKA či na základě výzvy orgánu ČKA. Stejnou povinnost mají i

jiné osoby, družstva, oddíly či orgány, které orgán ČKA požádá.

Čl. 3

Příslušnost

(1) Orgány ČKA jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat o věcech, které jim byly svěřeny závaznými

předpisy ČKA.

(2) V I. instanci zejména rozhodují

a) ve věcech týkajících se průběhu a výsledků dlouhodobých soutěží vypisovaných VV ČKA sportovně

– technická komise (dále jen „STK“) ČKA, či jiný ustanovený řídící orgán soutěže

b) ve věcech týkajících se průběhu a výsledků dlouhodobých soutěží, které nevypisuje VV ČKA, STK

ustanovená vypisovatelem soutěže, či jiný ustanovený řídící orgán soutěže,

c) ve věcech týkajících se jednorázových soutěží hlavní rozhodčí soutěže,

d) ve věcech týkajících se výkonu rozhodčích a způsobu řízení utkání rozhodčími v soutěžích

vypisovaných VV ČKA komise rozhodčích ČKA,

e) ve věcech týkajících se výkonu rozhodčích a způsobu řízení utkání rozhodčími v soutěžích, které

nevypisuje VV ČKA, komise rozhodčích zřízená vypisovatelem soutěže, není-li zřízena rozhoduje

řídící orgán této soutěže, či jiný orgán pověřený řídícím orgánem soutěže,

f) ve věcech týkajících se disciplinárních provinění disciplinární orgán příslušný podle části desáté,

g) ve věcech týkajících se registrace a přestupu hráčů sekretariát ČKA.

(3) Ve II. instanci rozhodují o odvoláních proti rozhodnutí vydaném v I. instanci jako odvolací orgán zejména

a) ve věcech uvedených v odst. 2 písm. a), d), g) VV ČKA,

b) ve věcech uvedených v odst. 2 písm. b) STK orgánu nadřízeného vypisovateli soutěže,

c) ve věcech uvedených v odst. 2 písm. e) komise rozhodčích zřízená orgánem nadřízeným

vypisovateli soutěže, není-li zřízena rozhoduje jiný pověřený orgán či STK orgánu nadřízeného

vypisovateli soutěže,

d) ve věcech uvedených v odst. 2 písm. f) odvolací disciplinární orgán příslušný podle části desáté.

(4) Nelze-li určit příslušný orgán ČKA dle závazných předpisů ČKA, případně vznikne-li pochybnost o tom,

který orgán ČKA je příslušný, určí příslušný orgán výkonný výbor ČKA.

Čl. 4

Vyloučení z projednání a rozhodování věci

(1) Každý člen příslušného orgánu ČKA, o kterém lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj

poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze

pochybovat o jeho nepodjatosti, je vyloučen ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohl

výsledek řízení ovlivnit.

(2) Vyloučen ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit, je také člen

příslušného orgánu ČKA, který se účastnil řízení v téže věci jako člen orgánu ČKA v jiné instanci. O

vyloučení z tohoto důvodu není třeba rozhodnout.

(3) Účastník řízení může namítat podjatost člena příslušného orgánu ČKA, jakmile se o ní dozví. Námitku je

povinen oznámit příslušnému orgánu ČKA a je povinen v ní uvést konkrétní skutečnosti, které

nasvědčují vyloučení člena orgánu ČKA, jinak se k námitce nepřihlíží.

(4) Člen orgánu ČKA, který se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučen, je povinen o tom

bezodkladně uvědomit odvolací orgán příslušný dle Čl. 3 odst. 3. Není-li takový orgán, je povinen

uvědomit VV ČKA.

(5) O vyloučení rozhoduje odvolací orgán příslušný dle Čl. 3 odst. 3. Není-li takový orgán, rozhoduje VV

ČKA. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné. Je-li rozhodnuto o vyloučení člena orgánu ČKA,

příslušný orgán ČKA jedná v řízení bez tohoto člena. Není-li možné takto jednat, určí orgán, který

rozhodl o vyloučení, kdo bude v řízení jednat namísto vyloučeného člena, případně učiní jiná opatření k

zajištění řádného provedení řízení.

Část druhá

Vedení řízení a úkony orgánů ČKA

Čl. 5

Vedení řízení

(1) Jednotlivé úkony v řízení orgán ČKA činí písemně, pokud závazný předpis ČKA nestanoví jinak nebo

pokud to není nepřiměřené povaze věci.

(2) Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, vůči

nepřítomnému účastníkovi jiným vhodným způsobem (telefonicky, v elektronické podobě, faxem,

prostřednictvím oznámení ve zpravodaji). Trvá-li účastník na písemném sdělení, orgán ČKA je povinen

jeho žádosti vyhovět. Obdobně postupuje orgán ČKA v řízení i vůči jiným osobám, družstvům, oddílům

či orgánům.

(3) Orgán ČKA je povinen písemnosti, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích,

které se vztahují k dané věci, uchovávat po dobu vedení řízení a nejméně po dobu šesti měsíců od

skončení řízení.

(4) Za kolektivní orgán ČKA jedná v řízení navenek předseda tohoto orgánu, případně pověřený člen tohoto

orgánu.

Čl. 6

Zápis

(1) O ústních podáních, ústních jednáních a o důležitých úkonech v řízení sepíše příslušný orgán zápis,

případně pořídí obrazový nebo zvukový záznam.

(2) Ze zápisu musí být zejména patrné místo, čas a úkony, které byly provedeny, předmět řízení, kdo se

úkonu účastnil, jak úkon probíhal, jaké návrhy byly podány, jaká opatření byla přijata; v případě zápisu o

hlasování se uvede výsledek hlasování a výrok přijatého rozhodnutí.

(3) Zápis podepisují všechny zúčastněné osoby; zápis o hlasování všichni přítomní členové orgánu ČKA.

Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu zápisu se v zápisu zaznamenají.

Čl. 7

Doručování

(1) Písemnosti doručuje orgán ČKA, který je vyhotovil. O doručení může požádat sekretariát ČKA, který má

právo v odůvodněných případech žádost o doručení odmítnout.

(2) Písemnosti, které jsou určeny družstvu se doručují vedoucímu družstva nebo pověřenému členovi

družstva. Písemnosti určené oddílu se doručují na adresu jeho sídla, není-li taková adresa známa,

doručující se známému statutárnímu zástupci oddílu nebo osobě oprávněné jednat za oddíl, která je

uvedena na „Evidenčním listu oddílu“ Evidenční listy oddílů jsou uloženy u sekretariátu ČKA.

(3) Má-li účastník řízení zástupce pro celé řízení, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci. Má-li však

účastník řízení v řízení něco osobně vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu.

Čl. 8

Způsoby doručování

(1) Orgány ČKA písemnosti doručují

a) do vlastních rukou adresáta, stanoví-li tento způsob doručení závazný předpis ČKA nebo nařídí-li to

příslušný orgán ČKA, zejména hrozí-li, že by mohla být písemnost vydána jinému účastníkovi

řízení, který má na věci protichůdný zájem,

b) způsobem zaručujícím doložení doručení, je-li to v řízení třeba, zejména při doručení rozhodnutí,

c) způsobem nezaručujícím doložení doručení ve všech ostatních případech.

Čl. 9

Metody doručování

(1) Písemnosti se doručují orgánem ČKA, případně sekretariátem adresátovi kdekoliv bude zastižen.

Písemnost lze doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na jakoukoliv známou

adresu adresáta (bydliště, zaměstnání, kuželna) či na adresu, kterou účastník řízení, jiná osoba,

družstvo, oddíl či orgán určil jako adresu pro doručování.

(2) Nevylučuje-li to závazný předpis ČKA nebo povaha věci, lze písemnosti doručit v elektronické podobě

na elektronickou adresu (email), kterou účastník řízení, jiná osoba, družstvo, oddíl či orgán orgánu ČKA

sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Taková adresa může být sdělena adresátem

orgánům ČKA i mimo řízení, ve kterém doručení probíhá. Tímto způsobem nelze doručovat písemnosti

určené do vlastních rukou adresáta, ledaže je adresát schopen doručení písemnosti potvrdit zprávou

opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem dle zvláštních právních předpisů. Požádá-li o to

účastník je třeba písemnost následně doručit i v písemné podobě. Takové doručení však nemá vliv na

účinky doručení v elektronické podobě.

(3) Osobám neznámého pobytu a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které

nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví závazný předpis ČKA, se doručuje zveřejněním

písemnosti ve zpravodaji či jiné periodické tiskovině vydávané příslušným orgánem ČKA. Tímto

způsobem nelze doručovat písemnosti určené do vlastních rukou adresáta.

Čl. 10

Převzetí písemností a postup doručení

(1) Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, je oprávněn převzít adresát, nebo ten, koho adresát k

přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí. V případě oddílu či orgánu je takovou písemnost

oprávněna převzít osoba, která je oprávněna jménem oddílu či orgánu jednat, nebo jiná osoba pověřená

přijímáním písemností.

(2) Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž doručení má být doloženo jsou oprávněny

převzít osoby uvedené v odst. 1 nebo jiná vhodná fyzická osoba bydlící, působící nebo zaměstnaná v

tomtéž místě nebo jeho okolí, která potvrdí převzetí za adresáta a souhlasí s tím, že písemnost

adresátovi předá.

(3) Písemnost, jejíž doručení nemusí být doloženo, lze doručit i vložením či doručením písemnosti do

adresátovy domovní schránky nebo na jiné vhodné místo.

(4) Nebyl-li v případě doručování podle odst. 1 nebo 2 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit

ani jiným způsobem přípustným podle odst. 1 nebo 2, písemnost se uloží v provozovně provozovatele

poštovních služeb či u doručujícího orgánu ČKA a adresát se o tom vyrozumí vložením oznámení do

domovní schránky nebo na jiné vhodné místo nebo jiným vhodným způsobem. Současně se mu sdělí,

kde si lze písemnost vyzvednout a poučí se o tom, jaké jsou důsledky nevyzvednutí písemnosti.

Čl. 11

Den doručení

(1) Jestliže si adresát písemnost uloženou dle Čl. 10 odst. 4 ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy byla uložena,

nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

(2) Jestliže adresát nebo osoba, která je oprávněna písemnost převzít, pokus o doručení písemnosti

znemožní tím, že ji odmítne převzít nebo že neposkytne součinnost nezbytnou k řádnému doručení,

považuje se písemnost za doručenou dnem takového neúspěšného pokusu o doručení. Na to musí být

adresát nebo osoba oprávněná písemnost převzít upozorněni.

(3) V případě doručování dle Čl. 9 odst. 2 platí, že písemnost je doručena v den, kdy převzetí doručované

písemnosti potvrdí adresát zprávou opatřenou identifikací adresáta, o jejíž správnosti nemá doručující

orgán ČKA pochyb. Takovým potvrzením je vždy zpráva opatřená zaručeným elektronickým podpisem

dle zvláštních právních předpisů.

(4) V případě doručování dle Čl. 9 odst. 3 se písemnost považuje za doručenou uplynutím lhůty 10 dnů od

zveřejnění písemnosti.

(5) V případě doručování dle Čl. 10 odst. 3 se písemnost považuje za doručenou dnem vložení písemnosti

do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo.

Čl. 12

Doklad o doručení

(1) Je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že

písemnost byla doručena, včetně dne, kdy se tak stalo. Písemného dokladu o doručení nebo dodání

však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno, a je-li možné

v řízení postupovat i bez tohoto dokladu.

(2) Písemným dokladem o doručení je zejména

a) potvrzení doručení na listině s podpisem osoby oprávněné k převzetí písemností a uvedením dne

doručení,

b) poštovní doručenka s podpisem osoby oprávněné k převzetí písemností a uvedením dne doručení,

c) poštovní doručenka s uvedením dne uložení písemnosti dle Čl. 10 odst. 4 či dne neúspěšného

pokusu o doručení dle Čl. 11 odst. 2,

d) záznam doručujícího orgánu ČKA o dni potvrzení převzetí doručované písemnosti s písemným

vyhotovením zprávy dle Čl. 11 odst. 3,

e) záznam doručujícího orgánu ČKA o dni zveřejnění písemnosti dle Čl. 9 odst. 3.

Část třetí

Účastníci řízení, zastoupení a úkony účastníků

Čl. 13

Účastníci řízení

(1) Účastníky řízení (dále jen "účastník") jsou

a) navrhovatel,

b) osoby, družstva či oddíly, kterým má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost

vyplývající ze závazných předpisů ČKA nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají,

c) osoby, družstva či oddíly, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo

povinnostech vyplývajících ze závazných předpisů ČKA,

d) osoby, družstva či oddíly, o kterých to stanoví závazný předpis ČKA.

(2) Za účastníka je v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže

opak.

Čl. 14

Jednání účastníků

(1) Účastník může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony

nabývat práva a brát na sebe povinnosti.

(2) Jménem družstva v řízení jedná vedoucí družstva nebo pověřený člen družstva.

(3) Jménem oddílu v řízení jedná statutární zástupce oddílu, osoba oprávněná jednat za oddíl, která je

uvedena na „Evidenčním listu oddílu“ nebo osoba pověřená oddílem k jednání jménem oddílu.

(4) Každý, kdo činí v řízení úkony jménem účastníka, musí orgánu ČKA prokázat své oprávnění.

Čl. 15

Zastoupení

(1) Účastník si může zvolit zmocněnce pro jednotlivé úkony, části řízení nebo pro celé řízení. Zmocnění k

zastoupení se prokazuje plnou mocí.

(2) V rozsahu, v jakém účastník nemůže v řízení samostatně jednat, musí být zastupován zákonným

zástupcem.

(3) Nemá-li účastník, který v řízení nemůže samostatně jednat, zástupce, ustanoví mu vhodného zástupce

pro řízení příslušný orgán ČKA. Rozhodnutí o ustanovení se doručuje pouze ustanovenému zástupci.

(4) Zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo

zastoupenému.

Čl. 16

Úkony účastníků

(1) Účastníci jsou oprávněni v řízení navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko

seznamovat se s důkazy, podklady pro rozhodnutí, vyjádřeními a návrhy dalších účastníků.

(2) Účastník nebo jeho zástupce je povinen na výzvu prokázat orgánu ČKA svou totožnost.

Čl. 17

Podání

(1) Podání je úkonem směřujícím vůči orgánu ČKA. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a

bez ohledu na to, jak je označeno. Podání je možno učinit písemně nebo ústně do zápisu anebo v

elektronické podobě či pomocí jiných technických prostředků (např. telefon, fax).

(2) Podání, kterým se zahajuje řízení, nebo jehož obsahem je odvolání proti rozhodnutí, učiněné v

elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu dle zvláštních právních předpisů či pomocí

jiných technických prostředků musí být do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno písemně či v

elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem. Není-li podání takto potvrzeno či doplněno,

orgán ČKA k němu nepřihlíží a o takovém podání dále nejedná. O tom podatele uvědomí, je-li znám.

Pokud však orgán ČKA takové nedoplněné či nepotvrzené podání považuje za dostatečné, může o něm

dále jednat.

(3) Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Stanoví-li závazný předpis

ČKA, že současně s podáním je třeba zaplatit vklad, je náležitostí podání i tento vklad, který se platí

příslušnému orgánu ČKA. Náležitostí podání je i včasnost, stanoví-li závazný předpis ČKA lhůtu pro jeho

podání. Závazný předpis ČKA může stanovit další náležitosti jednotlivých podání.

(4) Nemá-li podání předepsané náležitosti s výjimkou vkladu a včasnosti, vyzve orgán ČKA podatele, je-li

znám, k jejich odstranění a poskytne k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li vady v uvedené lhůtě

odstraněny nebo nelze-li vady odstranit k podání se nepřihlíží a o takovém podání orgán ČKA dále

nejedná. O tom podatele uvědomí, je-li znám.

(5) Je-li vklad náležitostí podání a současně s podáním vklad není zaplacen, nebo není-li podání učiněno

včas, k podání se nepřihlíží a o takovém podání orgán ČKA dále nejedná. O tom podatele uvědomí.

(6) Podání se činí u příslušného orgánu ČKA. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. Není-li

orgán ČKA, u kterého bylo podání učiněno, příslušný k jeho vyřízení, je povinen neprodleně jej postoupit

příslušnému orgánu ČKA a sdělit to podateli. Není-li příslušným k vyřízení podání žádný orgán ČKA k

podání se nepřihlíží a o takovém podání orgán ČKA nejedná. O tom podatele uvědomí.

Část čtvrtá

Lhůty

Čl. 18

Lhůty a počítání času

(1) Je-li to zapotřebí, stanoví orgán ČKA k provedení úkonu v řízení lhůtu. Její stanovení sdělí tomu, komu

je lhůta určena. Na žádost může orgán ČKA stanovenou lhůtu prodloužit.

(2) Lhůty stanovené závazným předpisem ČKA nelze prodloužit.

(3) Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu,

a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li

o lhůtu určenou podle hodin či minut,

b) končí lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením

shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí

lhůta posledním dnem měsíce,

c) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští

pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin či minut,

d) je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u příslušného orgánu ČKA anebo je-li

v tento den podána provozovateli poštovních služeb poštovní zásilka adresovaná tomuto orgánu,

která obsahuje podání; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u příslušného orgánu

ČKA, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u orgánu ČKA vyšší

instance

(4) V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak.

Čl. 19

Prominutí zmeškání lhůty

(1) Zmeškání lhůty k provedení úkonu může příslušný orgán ČKA prominout, jestliže o to požádá účastník

do 3 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon učinit. S žádostí je třeba spojit

zmeškaný úkon, jinak se jí orgán ČKA nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne,

kdy měl být úkon učiněn, uplynulo šest měsíců.

(2) Příslušný orgán ČKA promine zmeškání lhůty k provedení úkonu, prokáže-li žadatel, že překážkou byly

závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. Rozhodnutí o prominutí či neprominutí zmeškání lhůty

není třeba písemně vyhotovovat a nelze proti němu podat odvolání.

Čl. 20

Podněty

(1) Orgány ČKA jsou povinny přijímat podněty od účastníků, jiných osob, družstev, oddílů či jiných orgánů,

aby bylo zahájeno řízení bez podání návrhu.

(2) Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je orgán ČKA povinen sdělit mu ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy

podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení, popřípadě že podnět

postoupil příslušnému orgánu ČKA.

(3) Nezahájí-li příslušný orgán ČKA řízení ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech, které

odůvodňují zahájení řízení z činnosti orgánu ČKA, nebo je-li zjevné, že takto nedůvodně řízení nezahájí,

může příslušný odvolací orgán přikázat příslušnému orgánu ČKA, aby řízení zahájil, případně pověřit

zahájením řízení a projednáním věci jiný vhodný orgán ČKA, který se tak stane orgánem příslušným v

postavení původního příslušného orgánu.

Část pátá

Průběh řízení v 1. instanci

Čl. 21

Zahájení řízení

(1) Řízení se zahajuje

a) na návrh účastníka (dále jen „navrhovatel“), který musí mít náležitosti podání dle Čl. 17 a musí z něj

být patrné, čeho se navrhovatel domáhá,

b) z činnosti orgánu ČKA.

(2) Řízení zahájené na návrh je zahájeno dnem, kdy návrh došel příslušnému orgánu ČKA. Návrh může

navrhovatel vzít zcela nebo částečně zpět až do vydání konečného rozhodnutí.

(3) Řízení zahájené z činnosti orgánu ČKA je zahájeno dnem, kdy příslušný orgán ČKA učinil první úkon

směřující k vyřízení věci.

(4) Orgán ČKA sdělí bezodkladně oznámení o zahájení řízení všem známým účastníkům. Oznámení lze

spojit s jiným úkonem v řízení. Nestanoví-li závazný předpis ČKA jinak není oznámení třeba, lze-li

rozhodnout bezodkladně na základě podkladů opatřených současně se zahájením řízení. V takovém

případě se pouze oznámí rozhodnutí.

Čl. 22

Průběh řízení

(1) Příslušný orgán ČKA opatřuje podklady pro rozhodnutí, kterými jsou zejména návrhy účastníků, důkazy,

skutečnosti známé orgánu ČKA z jeho činnosti, podklady jiných orgánů ČKA a skutečnosti obecně

známé.

(2) Navrhovatel je v řízení povinen označovat důkazy k prokázání tvrzených skutečností.

(3) Je-li to k vyřízení věci třeba, nařídí příslušný orgán ve věci ústní jednání, o jehož termínu s dostatečným

předstihem uvědomí účastníky. Pokud nestanoví příslušný orgán ČKA jinak, je ústní jednání neveřejné.

Čl. 23

Dokazování

(1) K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a

které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání,

svědecké a účastnické výpovědi a odborná vyjádření.

(2) Svědek či účastník je povinen na výzvu orgánu ČKA dostavit se k výslechu. Svědek je dále povinen

vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet, jinak může být disciplinárně potrestán. Svědeckou výpověď

může odepřít jen tehdy, způsobil by touto výpovědí nebezpečí trestního stíhání, či disciplinárního postihu

sobě nebo osobě blízké, nebo porušil by státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti. O tom

musí být před výslechem poučen.

(3) Orgán ČKA hodnotí důkazy a další podklady podle své úvahy, a to každý jednotlivě a všechny v jejich

vzájemné souvislosti.

Čl. 24

Přerušení řízení

(1) Řízení se přerušuje na dobu přiměřené lhůty stanovené orgánem ČKA k odstranění vad podání dle Čl.

17 odst. 4 nebo na nezbytně nutnou dobu, maximálně 60 dnů na žádost účastníka řízení ze závažných

důvodů. Přerušení řízení a doba přerušení se účastníkům sdělí. Rozhodnutí o přerušení není třeba

písemně vyhotovovat a nelze proti němu podat odvolání.

(2) Po dobu přerušení řízení neběží lhůty dle tohoto řádu s výjimkou lhůty dle Čl. 17 odst. 4. Každý účastník

i orgán ČKA činí úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení.

(3) V řízení se pokračuje, jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno nebo po skončení

doby stanovené v odst. 1,3.

(4) Nepokračuje-li příslušný orgán bezdůvodně v řízení může mu příslušný odvolací orgán přikázat, aby v

řízení pokračoval, případně pověřit pokračováním v řízení jiný vhodný orgán ČKA, který se tak stane

orgánem příslušným v postavení původního příslušného orgánu.

Čl. 25

Zastavení řízení

(1) Orgán ČKA řízení zastaví jestliže

a) navrhovatel vzal návrh zpět,

b) dalšímu průběhu řízení brání překážka, kterou nelze odstranit, zejména má-li být v řízení jednáno o

povinnostech účastníka, který není registrovaným členem ČKA,

c) účastník zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nelze pokračovat s jeho právními nástupci,

d) odpadl důvod projednávání věci, zejména bylo-li o téže věci již rozhodnuto v jiném řízení a toto

rozhodnutí je pro vyřízení věci dostatečné, nebo probíhá-li takové jiné řízení,

e) je návrh zjevně bezpředmětný či nedůvodný,

f) v řízení zahájeném z činnosti orgánu ČKA se neprokáží skutečnosti odůvodňující jiné rozhodnutí ve

věci,

g) tak stanoví závazný předpis ČKA.

(2) Rozhodnutí o zastavení řízení dle odst. 1 písm. a), b), c), d) není třeba písemně vyhotovovat a nelze

proti němu podat odvolání.

(3) Účinky zastavení řízení nastávají i v případě, kdy orgán ČKA dále nejedná o podání dle Čl. 17 odst. 2, 4,

5, 6.

Čl. 26

Náklady řízení

(1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně vkladu, ušlý výdělek

účastníků a jejich zástupců a náklady důkazů.

(2) Náklady řízení, které vznikly příslušnému orgánu ČKA, nese tento orgán. Nestanoví-li závazný předpis

ČKA jinak, náklady vzniklé v řízení účastníkovi nese tento účastník.

(3) Je-li v řízení zaplacen vklad a řízení bylo zastaveno dle Čl. 25 odst.1 písm. a) nebo nastaly účinky

zastavení řízení dle. Čl. 25 odst. 3 nebo návrhu účastníka, který vklad zaplatil, bylo byť jen částečně

vyhověno, vrací se po skončení řízení vklad účastníkovi zpět.

Část šestá

Rozhodnutí v 1. instanci

Čl. 27

Lhůta pro rozhodnutí

(1) Orgán ČKA je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Zejména v jednoduchých věcech, ve

kterých lze rozhodnout pouze na základě podkladů, které byly předloženy již při zahájení řízení se

rozhodnutí vydává bezodkladně.

(2) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je orgán ČKA povinen vydat rozhodnutí ve lhůtě nejdéle 30

dnů od zahájení řízení. Ve zvlášť obtížných věcech nebo jsou-li pro to zvlášť závažné důvody je orgán

ČKA povinen vydat rozhodnutí ve lhůtě nejdéle 60 dnů od zahájení řízení. Závazný předpis ČKA může

stanovit lhůty pro vydání rozhodnutí jinak.

(3) Odvolací orgán v případě nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí může

a) lhůtu pro vydání rozhodnutí na žádost přiměřeně prodloužit,

b) přikázat příslušnému orgánu, aby neprodleně vydal rozhodnutí,

c) pověřit vydáním rozhodnutí jiný vhodný orgán ČKA, který se tak stane orgánem příslušným v

postavení původního příslušného orgánu.

Čl. 28

Rozhodnutí

(1) Rozhodnutím příslušný orgán ČKA

a) ve věci zakládá, mění nebo ruší určitý stav, práva anebo povinnosti účastníků či jiných subjektů,

b) deklaruje existenci či neexistenci určitého stavu, práva anebo povinnosti účastníků či jiných

subjektů,

c) rozhoduje způsobem stanoveným v závazných předpisech ČKA,

d) rozhoduje o procesních otázkách v případech stanovených závaznými předpisy ČKA.

(2) Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Rozhodnutí se nemusí písemně vyhotovovat, stanoví-li tak

závazný předpis ČKA nebo jestliže příslušný orgán ČKA v plném rozsahu vyhověl všem účastníkům. V

takovém případě se pouze obsah rozhodnutí vhodným způsobem zaznamená.

Čl. 29

Náležitosti rozhodnutí

(1) Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.

(2) Výroková část obsahuje

a) identifikaci účastníků a věci, které se rozhodnutí týká,

b) samotné rozhodnutí ve věci ve smyslu Čl. 28 odst. 1,

c) lhůtu ke splnění povinnosti a odkdy se lhůta počítá a další potřebné údaje ke splnění povinnosti, jeli

rozhodnutím povinnost ukládána.

(3) V odůvodnění rozhodnutí se uvedou

a) důvody výroku,

b) podklady pro vydání rozhodnutí

c) úvahy, kterými se příslušný orgán ČKA řídil při hodnocení podkladů a výkladu použitých předpisů.

(4) V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání. Je-li odvolání možné uvede se dále

a) v jaké lhůtě je možno podat odvolání,

b) od kterého dne se lhůta k odvolání počítá,

c) u kterého orgánu ČKA se odvolání podává,

d) který orgán ČKA o odvolání rozhoduje,

e) zda je třeba s odvoláním uhradit vklad, v jaké výši a komu,

f) informace o tom, že rozhodnutí nemá odkladný účinek, není-li odkladný účinek dán.

(5) V písemném vyhotovení rozhodnutí se též uvede

a) orgán ČKA, který rozhodnutí vydal,

b) datum vydání rozhodnutí

c) jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné k vydání rozhodnutí, případně razítko, pokud jej

příslušný orgán ČKA vlastní.

(6) Pokud se rozhodnutí doručuje v elektronické podobě dle Čl. 9 odst. 2, má tato podoba povahu

písemného vyhotovení. Osoba oprávněná k vydání rozhodnutí přiměřeným způsobem zajistí svou

identifikaci stanovenou v odst. 5 písm. c).

(7) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí orgán ČKA, který

rozhodnutí vydal, i bez žádosti účastníka opraví a sdělí to účastníkům.

Čl. 30

Oznámení rozhodnutí

(1) Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení rozhodnutí. Den doručení je

dnem oznámení.

(2) Není-li třeba písemného vyhotovení rozhodnutí nebo nežádá-li účastník písemné vyhotovení rozhodnutí,

účastníkům se stručný obsah rozhodnutí oznámí sdělením. V takovém případě je dnem oznámení den,

kdy příslušný orgán ČKA učinil úkon, kterým rozhodnutí účastníkům sdělil.

Čl. 31

Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí

(1) Rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému již nelze podat odvolání je v právní moci. Pravomocné

rozhodnutí je závazné.

(2) Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo dnem pozdějším, který je v jeho výrokové části

uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek.

(3) Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke

splnění povinnosti. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání

nemá odkladný účinek, a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. Ve věcech spojených s výkonem

rozhodnutí je příslušný orgán ČKA, který rozhodnutí vydal.

(4) Rozhodnutí vydané zcela věcně nepříslušným orgánem ČKA nemá účinky právní moci a vykonatelnosti.

To neplatí vydal-li jej odvolací orgán příslušného orgánu ČKA, nebo jej příslušný orgán ČKA či odvolací

orgán dodatečně schválí. Proti rozhodnutí o dodatečném schválení se nelze odvolat.

Část sedmá

Odvolací řízení

Čl. 32

Odvolání

(1) Odvolání může podat účastník proti rozhodnutí v I. instanci, není-li závazným předpisem ČKA

stanoveno jinak. Odvolání nepřísluší účastníku, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva vzdal.

Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí není přípustné.

(2) Vzal-li odvolatel podané odvolání zpět, nemůže jej již podat znovu.

(3) Odvolání je návrhem, kterým se zahajuje odvolací řízení a musí mít náležitosti podání dle Čl. 17 a musí

z něj být patrné, čeho se v odvolacím řízení odvolatel domáhá.

(4) Nestanoví-li závazný předpis ČKA jinak, je s podáním odvolání třeba současně zaplatit vklad ve výši

stejné jako za řízení v I. instanci. Nelze-li výši vkladu takto určit, činí vklad za odvolání 300,- Kč. Vklad

se platí orgánu, který rozhodnutí napadené odvoláním vydal.

Čl. 33

Odvolací lhůta

(1) Odvolání lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

(2) Bylo-li podáno odvolání po lhůtě z důvodu chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení, má se za

to, že odvolání bylo podáno včas, jestliže bylo podáno ve lhůtě 60 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Čl. 34

Účinky odvolání

(1) Nestanoví-li závazný předpis ČKA či rozhodnutí příslušného orgánu ČKA jinak, má včas podané a

přípustné odvolání odkladný účinek na právní moc a vykonatelnost rozhodnutí.

(2) Vyloučení odkladného účinku odvolání stanovené rozhodnutím musí být odůvodněno. Výrok o vyloučení

odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci; proti tomuto výroku se nelze odvolat.

Čl. 35

Průběh odvolacího řízení

(1) Odvolání se podává u orgánu ČKA, který napadené rozhodnutí vydal. Je-li odvolání podáno řádně a

včas a je-li přípustné, tento orgán sdělí vhodným způsobem obsah odvolání ostatním účastníkům a

vyzve je, aby se k němu vyjádřili. Podle okolností doplní řízení o další podklady.

(2) Orgán ČKA, který rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a

jestliže se rozhodnutí netýká jiného účastníka nebo ostatní účastníci s takovým postupem vysloví

souhlas.

(3) Neshledá-li orgán ČKA, který rozhodnutí vydal, podmínky pro postup dle odst. 2, předá neprodleně,

nejpozději do 30 dnů, ode dne, kdy mu odvolání došlo, rozhodnutí se všemi podklady příslušnému

odvolacímu orgánu.

(4) Je-li odvolání nepřípustné, bylo-li podáno opožděně nebo bylo-li vzato zpět odvolání se dále

neprojednává a nastávají účinky zastavení odvolacího řízení. O tom orgán ČKA, který napadené

rozhodnutí vydal, uvědomí odvolatele a příslušný odvolací orgán. Odvolací orgán může přezkoumat, zda

bylo odvolání opožděné, nepřípustné či zda bylo vzato zpět. Zjistí-li, že odvolaní bylo podáno včas, je

přípustné nebo, že nebylo vzato zpět nařídí orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, postup dle odst. 3.

(5) Nestanoví-li závazný předpis ČKA jinak, je odvolacím orgánem nejblíže nadřízený orgán ČKA.

(6) Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu, je-li to nutné doplní dosavadní řízení

o nové podklady případně odstraní vady dosavadního řízení.

Čl. 36

Rozhodnutí odvolacího orgánu

(1) Odvolací orgán napadené rozhodnutí

a) změní ve smyslu Čl. 28 odst. 1, je-li původní rozhodnutí nesprávné a odůvodňuje–li to hodnocené

podkladů provedené odvolacím orgánem,

b) potvrdí a odvolání zamítne, je-li původní rozhodnutí správné nebo nelze-li o odvolání rozhodnout

jiným způsobem,

c) zruší a věc vrátí k novému projednání orgánu ČKA, který rozhodnutí vydal, je-li pro posouzení věci

potřebné opatřit další podklady, jejichž opatření odvolacím orgánem by nebylo v řízení účelné;

odvolací orgán vysloví názor, kterým je orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém

projednání věci vázán,

d) zruší a řízení zastaví, byl-li návrh vzat zpět nebo je-li rozhodnutí v rozporu se závaznými předpisy

ČKA nebo je nesprávné a ve věci nelze rozhodnout jiným způsobem.

(2) Odvolací orgán může rozhodnout o různých částech napadeného rozhodnutí odlišně, není-li to v rozporu

s účelem řízení.

(3) Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací orgán ve lhůtách stanovených v Čl. 27 odst. 1, 2. Lhůta

počíná běžet dnem předání podkladů příslušnému odvolacímu orgánu.

Čl. 37

Účinky rozhodnutí odvolacího orgánu

(1) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze dále odvolat.

(2) Bylo-li odvolání vzato zpět, nabývá napadené rozhodnutí právní moci dnem, kdy zpětvzetí odvolání

došlo orgánu, který je vydal, případně odvolacímu orgánu. Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání

rozhodnutí odvolacího orgánu.

Čl. 38

Použití obecných ustanovení

(1) Jestliže v této části není stanoveno jinak, pro odvolací řízení se obdobně použijí ustanovení předchozích

částí.

(2) Není-li při použití předchozích částí možné určit příslušný odvolací orgán, rozumí se jím vždy výkonný

výbor ČKA.

Část osmá

Zvláštní ustanovení

Čl.39

Mimořádný opravný prostředek

(1) Rozhodnutí, které je v právní moci, s výjimkou rozhodnutí o odvolání vydaného výkonným výborem

ČKA, může z vlastního či jiného podnětu přezkoumat výkonný výbor ČKA.

(2) Výkonný výbor ČKA je takto oprávněn rozhodnutí zrušit a vrátit k projednání orgánu, který pravomocné

rozhodnutí vydal,

a) bylo-li rozhodnutí vydáno v rozporu se závaznými předpisy ČKA,

b) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly

být v řízení uplatněny bez zavinění účastníka řízení,

c) byla-li nesprávným postupem orgánu ČKA účastníkovi odňata možnost účastnit se řízení, mohlo-li

to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li být náprava sjednána bez zavinění účastníka v

řízení,

d) rozhodnutí se opírá o podklady, které se ukázali nepravdivými.

(3) Proti rozhodnutí o zrušení a vrácení k projednání se nelze odvolat.

(4) Výkonný výbor ČKA nemůže rozhodnutí zrušit po uplynutí šesti měsíců od právní moci rozhodnutí.

Čl. 40

Společřízení

(1) Orgán ČKA může na žádost účastníka nebo z vlastního podnětu spojit různá řízení, k nimž je příslušný,

pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků,

nebrání-li tomu povaha věci nebo účel řízení. Společné řízení se vede i o společném návrhu více

navrhovatelů nebo o návrhu, ve kterém se navrhuje více předmětů řízení, které spolu věcně souvisí.

(2) K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze řízení o jednotlivých otázkách nebo řízení ve

vztahu k některým účastníkům vyloučit k samostatnému projednání a rozhodnout o nich samostatně.

(3) Spojení řízení nebo vyloučení k samostatnému projednání se účastníkům sdělí. Rozhodnutí o spojení

nebo vyloučení není třeba písemně vyhotovovat a nelze proti němu podat odvolání.

Čl. 41

Vydání dokladu

(1) Pokud orgán ČKA zcela vyhoví návrhu na přiznání práva nebo stavu, jehož existence se osvědčuje

dokladem, vydává místo rozhodnutí pouze tento doklad.

(2) Den převzetí dokladu účastníkem se považuje za den právní moci rozhodnutí.

Čl. 42

Vyjádření, osvědčení, sdělení a jiná činnost orgánů ČKA

(1) Jestliže orgán ČKA vydává v rámci své činnosti vyjádření, osvědčení, vyhovění, souhlas nebo sdělení

postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto správního řádu.

(2) Je-li orgán ČKA požádán o vydání osvědčení, vyhovění, souhlasu či vyjádření a jsou-li splněny

podmínky pro provedení příslušného úkonu, orgán ČKA příslušný úkon bez dalšího provede. Jinak

žadateli sdělí důvody, proč nebyl příslušný úkon proveden.

(3) Orgány ČKA při své jiné činnosti postupují a přiměřeně používají ustanovení tohoto správního řádu,

nestanoví-li závazný předpis ČKA odlišný postup.

 

Některá ustanovení o zvláštních řízeních

Část devátá

Řízení o námitce a stížnosti

Čl. 43

Námitka

(1) Námitku lze podat proti průběhu soutěže nebo utkání a jejím výsledkům při porušení nebo nedbání

Pravidel, Soutěžního řádu, rozpisu soutěže či závazných pokynů řídícího orgánu soutěže.

(2) Podání námitky nemá odkladný účinek na výsledek utkání, turnaje či soutěže.

(3) Příslušný orgán ČKA může rozhodnout o postoupení námitky či její části k disciplinárnímu řízení. Toto

rozhodnutí není třeba písemně vyhotovovat a není proti němu odvolání přípustné.

Čl. 44

Námitka v dlouhodobých soutěžích

(1) Námitka se podává u příslušného orgánu ČKA dle Čl. 3 odst. 2 písm. a) nebo b).

(2) Námitku je třeba podat ve lhůtě 7 dnů od skončení utkání či turnaje.

(3) Současně s námitkou je třeba zaplatit vklad ve výši

a) 400,- Kč, jde-li o soutěže řízené výkonným výborem ČKA,

b) 300,- Kč, jde-li o soutěže, které neřídí výkonný výbor ČKA.

(4) Námitku je oprávněn podat oddíl či vedoucí družstva v případě soutěží jednotlivců i hráč či trenér.

(5) Opis námitky navrhovatel doručí všem soupeřům v utkání či turnaji, kterého se námitka týká. Doklad o

odeslání opisu námitky je náležitostí námitky.

(6) Je-li skutečnost, která je předmětem námitky, známa v průběhu nebo ihned po skončení utkání či

turnaje je povinen vedoucí družstva či hráč oznámit tuto skutečnost neprodleně rozhodčímu a požádat o

uvedení těchto skutečností do zápisu o utkání. Doklad o splnění této povinnosti je náležitostí námitky.

(7) Další účastníci jsou povinni ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy jim bylo sděleno oznámení o zahájení řízení

orgánem ČKA, vyjádřit se k podané námitce a předložit důkazy k vyvrácení námitky. Tuto lhůtu může

příslušný orgán ČKA na žádost přiměřeně prodloužit, maximálně o dalších 7 dnů. Nevyjádří-li se ve

stanovené lhůtě, má se za to, že se skutečnostmi v námitce souhlasí.

(8) Rozhodnutí o námitce je orgán ČKA povinen vydat nejpozději do 14 dnů po uplynutí lhůty dle odst. 7.

(9) Orgán ČKA může rozhodnout při vyhovění námitce o

a) uložení pokuty, je-li určena závaznými předpisy ČKA,

b) nařízení nového utkání či opakování utkání nebo jeho části,

c) změně výsledku hráče,

d) anulování výsledku hráče,

e) kontumaci utkání,

f) jiném vhodném řešení předmětu námitky.

(10) Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Čl. 45

Rozhodování bez podání námitky

(1) Ve věcech týkajících se průběhu a výsledků dlouhodobých soutěží zahájí příslušný orgán ČKA řízení z

vlastní činnosti i bez podání námitky, shledá-li porušení nebo nedbání Pravidel, Soutěžního řádu,

rozpisu soutěže či závazných pokynů řídícího orgánu soutěže, nebo jiné skutečnosti, které mohou mít

za následek porušení regulérnosti soutěže.

(2) V řízení rozhoduje příslušný orgán ČKA obdobně jako v Čl. 44 odst. 9. V řízení však nelze rozhodnout

způsobem uvedeným v Čl. 44 odst. 9 písm. b) až e), uplynulo-li od skončení utkání či turnaje více jak 90

dní.

Čl. 46

Námitka v jednorázových soutěžích

(1) Námitka se podává u příslušného orgánu ČKA dle Čl. 3 odst. 2 písm. c).

(2) Námitku je třeba podat neprodleně tak, aby mohl příslušný orgán ČKA svým rozhodnutím včas reagovat

na vzniklou situaci, nejpozději do uplynutí lhůty stanovené rozpisem jednorázové soutěže.

(3) Současně s námitkou je třeba zaplatit vklad ve výši 200,- Kč.

(4) Námitku je oprávněn podat vedoucí družstva, v soutěži jednotlivců hráč, či trenér hráče.

(5) Rozhodnutí o námitce je orgán ČKA povinen vydat neprodleně, nejpozději do 30 minut od podání

námitky.

(6) Rozhodnutí není třeba písemně vyhotovovat. Příslušný orgán ČKA, který rozhodnutí vydal, jej uvede ve

zprávě o průběhu jednorázové soutěže.

(7) Proti rozhodnutí není odvolání přípustné.

Čl. 47

Stížnost

(1) Stížnost lze podat proti výkonu a způsobu řízení utkání rozhodčím.

(2) Stížnost se podává u příslušného orgánu ČKA dle Čl. 3 odst. 2 písm. d) nebo e) do 7 dnů od skončení

utkání či turnaje. Vedoucí družstva či hráč je povinen skutečnosti týkající se důvodu stížnosti uvést do

zápisu o utkání, je-li to možné. Doklad o splnění této povinnosti je náležitostí stížnosti.

(3) Současně se stížností je třeba zaplatit vklad ve výši 100,- Kč.

(4) Stížnost je oprávněn podat oddíl, družstvo a v soutěži jednotlivců hráč či trenér.

(5) Při vyhovění stížnosti může orgán ČKA rozhodnout ve vztahu k rozhodčímu o

a) napomenutí,

b) zákazu činnosti rozhodčího na časově omezenou dobu, maximálně na dva měsíce.

(6) Orgán ČKA může rozhodnout o postoupení stížnosti k disciplinárnímu řízení. Toto rozhodnutí není třeba

písemně vyhotovovat a není proti němu odvolání přípustné.

Část desátá

Disciplinární řízení

Preambule

Výrazem dobrých vztahů mezi jednotlivci a kolektivy v kuželkářském sportu je čestné a slušné jednání

jednotlivých hráčů, trenérů, rozhodčích a ostatních funkcionářů při provozování sportovní činnosti a

respektování příslušných platných norem, schválených řídícími orgány kuželkářského sportu. Nelze však

vyloučit vybočení jednání jednotlivce či kolektivu z mezí stanovených normami a požadavky kázně. V

disciplinárním řízení mají být náležitě projednána a spravedlivě posouzena případná disciplinární provinění a

za tato provinění uložen disciplinární trest.

Čl. 48

Působnost

(1) V disciplinárním řízení se projednávají zejména tato provinění:

a) porušení povinností člena oddílu, které je projevem nekázně a z hlediska společensko-morálního

vyžaduje disciplinární řízení,

b) porušení či nedodržení povinností uložených závaznými předpisy ČKA či ČKBF,

c) narušení pořádku související se soutěžemi a při přípravě na ně, za které nesou odpovědnost

družstva a oddíly,

d) uvedení nesprávného nebo neúplného údaje anebo zatajení požadovaného údaje, ač je uložena

povinnost takový údaj uvést.

(2) Disciplinární řízení se nezahájí a nevede v případech, kdy lze provinění vyřešit v jiném řízení a takové

řešení je dostatečné.

(3) Každý orgán ČKA je povinen podávat podněty k zahájení disciplinárního řízení, zjistí-li skutečnosti, které

disciplinární řízení odůvodňují.

Čl. 49

Příslušnost

(1) O disciplinárních proviněních dle Čl. 48 odst. 1 písm. a) rozhoduje výkonný orgán (zpravidla výkonný

výbor) oddílu.

(2) O disciplinárních proviněních dle Čl. 48 odst. 1 písm. b) a c) rozhoduje

a) disciplinární komise ČKA, jde-li o provinění uskutečněná v souvislosti se soutěžemi jejichž

vypisovatelem je VV ČKA, nebo o provinění uskutečněná v souvislosti s reprezentací ČR,

b) disciplinární komise nebo pověřená komise ustanovená vypisovatelem soutěže, jde-li o provinění

uskutečněná v souvislosti se soutěžemi, jejichž vypisovatelem není VV ČKA,

c) disciplinární komise nebo pověřená komise orgánu ČKA, jehož činnosti se provinění týká, jde-li o

provinění uskutečněné v souvislosti s jinou než mistrovskou soutěží.

(3) O disciplinárních proviněních dle Čl. 48 odst. 1 písm. d) rozhoduje disciplinární komise nebo pověřená

komise orgánu ČKA, vůči kterému k provinění došlo.

(4) O disciplinárních proviněních členů voleného orgánu ČKA uskutečněných v souvislosti s výkonem

činnosti v tomto orgánu rozhoduje tento volený orgán ČKA.

(5) Není-li ustavena disciplinární komise nebo pověřená komise, výkonný výbor příslušného orgánu ČKA

takovou komisi ustanoví k vyřešení uvedené věci.

Čl. 50

Zahájení a průběh řízení

(1) Disciplinární řízení nelze zahájit, uplyne-li od provinění lhůta delší šesti měsíců.

(2) Zahájení disciplinárního řízení je třeba všem účastníkům včetně navrhovatele oznámit.

(3) Rozhodnutí se vždy oznamuje doručením písemného vyhotovení.

(4) Rozhodnutí se sděluje orgánu ČKA, jehož činnosti se dotýká, zejména orgánu, který je činný při jeho

výkonu.

Čl. 51

Příslušnost v odvolacím řízení

(1) O odvolání proti rozhodnutí výkonného orgánu oddílu rozhoduje nejvyšší orgán oddílu, kterým je

zpravidla členská schůze oddílu. V odůvodněných případech, zejména z důvodu hospodárnosti řízení

může o odvolání proti rozhodnutí výkonného orgánu oddílu na jeho žádost rozhodnout výkonný výbor

okresního, případně městského kuželkářského svazu, který je vázán při tomto rozhodování Stanovami a

jinými předpisy oddílu.

(2) O odvolání proti rozhodnutí disciplinárního orgánu dle Čl. 49 odst. 2, 3 rozhoduje výkonný výbor orgánu

ČKA, jehož disciplinární orgán rozhodnutí v I. instanci vydal.

(3) O odvolání proti rozhodnutí disciplinárního orgánu dle Čl. 49 odst. 4 rozhoduje orgán ČKA nebo

pověřená komise orgánu ČKA nadřízeného orgánu, který rozhodnutí v I. instanci vydal.

Čl. 52

Zvláštní odvolání k Rozhodčí komisi ČOV

(1) Proti každému konečnému rozhodnutí disciplinárního orgánu ve věcech použití nedovolených

podpůrných prostředků může každý účastník disciplinárního řízení podat odvolání k Rozhodčí komisi

Českého olympijského výboru (ČOV).

(2) Toto odvolání je třeba podat do 21 dnů od doručení konečného rozhodnutí disciplinárního orgánu.

(3) Odvolání nemá odkladný účinek na rozhodnutí, proti kterému směřuje. Řízení před Rozhodčí komisí se

koná podle Jednacího řádu této komise a za podání odvolání se vybírá poplatek, jehož výše je

stanovena v Jednacím řádu.

(4) Proti rozhodnutí Rozhodčí komise ČOV je možno podat dále odvolání k Rozhodčímu soudu pro sport

v Lausanne (Švýcarsko) podle řádu tohoto soudu. Rozhodnutí tohoto soudu je konečné.

(5) Pravomoc řádných soudů ve věcech v tomto článku uvedených je vyloučena.

Čl. 53

Druhy disciplinárních trestů

(1) V disciplinárním řízení lze jednotlivcům uložit tyto tresty:

a) napomenutí,

b) zastavení sportovní činnosti,

c) zákaz výkonu funkce,

d) peněžitý trest,

e) vyloučení člena z oddílu,

f) zrušení registrace v ČKBF/ČKA.

(2) V disciplinárním řízení lze kolektivům ukládat tyto tresty:

a) napomenutí,

b) uzavření kuželny,

c) zastavení sportovní činnosti družstva či oddílu,

d) odejmutí bodů,

e) peněžitý trest,

f) vyloučení družstva ze soutěže.

Čl. 54

Napomenutí

(1) Napomenutí je nejmírnější forma trestu.

(2) Napomenutí se ukládá zejména při méně závažných proviněních.

Čl. 55

Uzavření kuželny

(1) Uzavření kuželny lze uložit nejvýše na tři mistrovská utkání družstva či družstev oddílu, která by

potrestané družstvo či družstva jinak mělo na kuželně odehrát.

(2) Uzavření kuželny lze uložit za provinění v souvislosti s pořádáním utkání či akce na kuželně.

(3) V rozhodnutí o uzavření kuželny je třeba uvést, na která družstva oddílu se trest vztahuje a které

kuželny se týká.

(4) Družstvo potrestané uzavřením kuželny musí v průběhu výkonu trestu nastoupit k utkáním na jiné

kuželně, případně i kuželně soupeře bez možnosti výměny pořadatelství utkání. Náklady spojené s

konáním utkání na jiné kuželně hradí potrestané družstvo. Po dobu výkonu trestu nelze utkání překládat

na jiný termín

Čl. 56

Zastavení sportovní činnosti

(1) Zastavení sportovní činnosti jednotlivce lze uložit nejvýše na devět měsíců nebo na jeden soutěžní rok.

V průběhu výkonu trestu se potrestaný jednotlivec nesmí účastnit žádných soutěží či akcí pořádaných

orgány WNBA, NBC, ČKA či oddíly. V případě provinění uskutečněných v souvislosti s reprezentací ČR

je možné v rozhodnutí zastavení sportovní činnosti omezit jen na reprezentaci ČR a mezinárodní

sportovní styky a jiných soutěží se trest nemusí týkat.

(2) Zastavení sportovní činnosti družstva či oddílu lze uložit nejvýše na jeden měsíc nebo na tři mistrovská

utkání, která by mělo družstvo sehrát. V průběhu výkonu trestu se potrestané družstvo či žádné z

družstev potrestaného oddílu nesmí účastnit mezinárodních i domácích utkání. Za neúčast v těchto

utkáních nesmí být družstva vyloučena ze soutěže. Po dobu výkonu trestu nelze překládat utkání na jiný

termín.

Čl. 57

Odejmutí bodů

(1) Odejmutí bodů je alternativou k zastavení sportovní činnosti družstva na určitý počet utkání.

(2) Odejmout lze nejvýše pětinu bodů z počtu, které by mohlo družstvo získat v daném soutěžním roce.

(3) V rozhodnutí o odejmutí bodů je třeba uvést v jaké soutěži a jakém soutěžním roce se body odnímají.

(4) Odebrané body se družstvu odečítají z celkové tabulky pořadí družstev po skončení daného soutěžního

roku.

Čl. 58

Zákaz výkonu funkce

(1) Zákaz výkonu funkce lze uložit nejvýše na dobu jednoho roku.

(2) Zákaz výkonu funkce lze uložit trenérům, rozhodčím, vedoucím družstev a jiným osobám pověřeným

obdobnými funkcemi.

(3) Zákaz výkonu funkce nelze použít pro výkon funkce člena voleného orgánu ČKA.

(4) V průběhu výkonu trestu nesmí potrestaný vykonávat danou funkci ani funkci obdobného charakteru,

zejména trenér nesmí vykonávat funkci asistenta trenéra.

Čl. 59

Peněžitý trest

(1) Peněžitý trest lze uložit jednotlivci nejvýše v částce 3.000,- Kč.

(2) Peněžitý trest kolektivu lze uložit nejvýše v částce 10.000,- Kč.

(3) Peněžitý trest se ukládá za závažné či opakované provinění nebo za provinění, které mělo souvislost s

možností zisku majetkového prospěchu.

(4) V rozhodnutí o peněžitém trestu se uvede lhůta a místo pro zaplacení peněžitého trestu.

Čl. 60

Vyloučení člena z oddílu

(1) Vyloučení člena z oddílu lze uložit pouze za zvlášť závažné či opakované provinění dle Čl. 48 odst.

písm. a).

(2) Vyloučení člena oddílu nelze uložit, je-li to v rozporu se Stanovami či jinými předpisy oddílu.

Čl. 61

Zrušení registrace v ČKBF/ČKA

(1) Zrušit registraci lze jen za zvlášť závažné provinění.

(2) Zrušit registraci může pouze disciplinární komise ČKA, případně výkonný výbor ČKA.

(3) Po zrušení registrace lze opětovně požádat o registraci nejdříve po uplynutí šesti měsíců od právní moci

rozhodnutí o zrušení registrace. O této žádosti rozhodne výkonný výbor ČKA. Proti jeho rozhodnutí není

odvolání přípustné.

Čl. 62

Vyloučení družstva ze soutěže

(1) Vyloučit družstvo ze soutěže lze jen za mimořádně závažné a opakované provinění, za které již byl trest

uložen.

(2) Vyloučené družstvo lze přeřadit až o dva stupně pro následující soutěžní rok.

(3) V rozhodnutí o vyloučení družstva se uvede, do které soutěže je družstvo pro příští soutěžní rok

zařazeno.

Čl. 63

Zásady pro ukládání disciplinárních trestů

(1) Projedná-li disciplinární orgán současně několik provinění, vysloví trest za nejtěžší a k ostatním

přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

(2) Uložený trest musí být přiléhavý k charakteru provinění tak, aby byl splněn výchovný a preventivní účel

trestu.

(3) Při výměře trestu se přihlédne jako k polehčujícím okolnostem, zejména k tomu, že trestaný:

a) byl vyprovokován,

b) se před proviněním choval řádně,

c) napravil či nahradil dobrovolně škodu, kterou svým jednáním způsobil,

d) projevil upřímnou lítost,

e) sám oznámil provinění, kterého se dopustil,

f) napomáhal účinně při objasňování svého provinění.

(4) Při výměře trestu se přihlédne jako k přitěžujícím okolnostem, zejména k tomu, že trestaný:

a) se dopustil provinění surovým způsobem, zákeřně, lstivě,

b) se dopustil provinění pod vlivem alkoholu či návykových a omamných látek,

c) se dopustil provinění jako funkcionář,

d) se dopustil provinění s úmyslem získat sobě nebo jinému prospěch,

e) svedl k provinění jiného,

f) se dopustil provinění opakovaně v uplynulém roce,

g) se současně dopustil trestného činu.

(5) V rozhodnutí o udělení trestu je třeba vždy uvést přesné označení trestu a u trestů na omezenou dobu je

třeba uvést tuto dobu a případně označení dne počátku a konce uvedené doby. Nejsou-li označení dne

počátku a konce doby uvedeny, počíná doba dnem právní moci rozhodnutí a končí posledním dnem

uplynutí doby.

(6) V jednom disciplinárním řízení lze za provinění jednoho subjektu uložit jen jeden trest.

Čl. 64

Podmíněné uložení trestu

(1) Pokud disciplinární orgán dospěje k závěru, že již pohrůžka je dostačující k preventivnímu a

výchovnému účelu trestu, může být udělený trest podmínečně odložen se stanovením zkušební doby.

(2) Podmínečně odložit nelze tresty:

a) napomenutí,

b) zrušení registrace v ČKBF/ČKA,

c) odejmutí bodů,

d) vyloučení družstva ze soutěže.

(3) Peněžitý trest lze podmínečně odložit celý nebo jeho část.

(4) Zkušební doba se stanovuje v rozsahu tří měsíců až tří let. Zkušební doba počíná běžet ode dne

uvedeného v rozhodnutí, není–li den počátku zkušební doby uveden, počíná běžet dnem právní mocí

rozhodnutí o uložení trestu.

(5) Jestliže se potrestaný ve zkušební době proviní a je mu za toto provinění uložen trest, vykoná se

dodatečně po právní moci rozhodnutí o novém trestu také podmínečně odložený trest.

(6) Pokud se potrestaný ve zkušební době neproviní, má se uplynutím zkušební doby za to, že trest nebyl

uložen.

Čl. 65

Prominutí trestu

(1) Po vykonání nejméně poloviny trestu zastavení sportovní činnosti, zákazu výkonu funkce či uzavření

kuželny může potrestaný požádat příslušný disciplinární orgán o prominutí zbytku trestu.

(2) O prominutí zbytku trestu je příslušný rozhodnout disciplinární orgán, který o uložení trestu rozhodl s

konečnou platností.

(3) O takové žádosti rozhodne příslušný disciplinární orgán bezodkladně. Proti jeho rozhodnutí není

odvolání přípustné.

Čl. 66

Evidence disciplinárních trestů

(1) Disciplinární orgán vede evidenci trestů, které uložil.

(2) Evidence trestů je vedena ve vhodné formě a obsahuje tyto údaje:

a) jméno (název) a adresa potrestaného, případně oddílová příslušnost,

b) uložený trest,

c) orgán, který trest uložil a jeho složení,

d) datum uložení trestu,

e) datum právní moci rozhodnutí o uložení trestu,

f) jiné potřebné údaje.

Část jedenáctá

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 67

Přechodná, závěrečná zrušující ustanovení

(1) Tento správní řád nabývá účinnosti dnem 1.7.2007.

(2) Řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto správního řádu, se dokončí podle

dosavadních předpisů.

(3) Tam, kde se podle dosavadních předpisů postupuje v řízení tak, že orgány ČKA vydávají rozhodnutí,

aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují orgány ČKA v otázkách, jejichž řešení je

nezbytné, podle tohoto správního řádu.

(4) Pro případ, že podle dosavadních předpisů postupují orgány ČKA v řízení, jehož cílem není vydání

rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují v otázkách, jejichž řešení je

nezbytné a které nelze podle těchto předpisů řešit, podle Čl. 41 a Čl. 42.

(5) Bylo-li řízení pravomocně skončeno před účinností tohoto správního řádu, postupuje se při možnosti

mimořádných opravných prostředků podle tohoto správního řádu.

(6) Na disciplinární řízení, která byla pravomocně skončena před účinností tohoto správního řádu a v nichž

byl uložen podmínečně odložený trest a zkušební doba neuplynula do účinnosti tohoto správního řádu,

se pro další projednání použijí ustanovení tohoto správního řádu.

(7) Zrušuje se Disciplinární řád z roku 2003 a všechny jeho doplňky a změny.

TOPlist